Na druhém místě za Švédskem skončilo Dánsko s daní z příjmu fyzických osob 55,4 procenta. Právě v těchto skandinávských státech jsou ale jedny z nejvyšších platů v EU. Navíc Švédsko je také známo jako země s velmi rozvinutým sociálním systémem, v němž je například široká podpora rodičů s dětmi a rozsáhlá podpora zaměstnávání.

Daň z příjmu fyzických osob v roce 2012
země
hodnota (v procentech)
Švédsko
56,6
Dánsko
55,4
Belgie
53,7
Nizozemsko
52,0
Španělsko
52,0
 Rakousko50,0
 Velká Británie
50,0
 ... 
 ČR15,0
Zdroj: Eurostat

Statistici navíc pro své údaje o daních ve Skandinávii využili nejvyšší možnou sazbu, která se může výrazně lišit od sazeb v dalších zemích, v nichž jsou příjmy zdaněny progresivně podle jejich výše.

Podobné rozdíly jako u daní z příjmů jsou i u daně z přidané hodnoty. Například v Lucembursku průměrná standardní DPH letos činí 15 procent, zatímco v Maďarsku je to 27 procent a v Dánsku a ve Švédsku 25 procent. V Česku je to 20 procent, což je mírně pod průměrem EU (21 procent).

Daň z přidané hodnoty v roce 2012
země
hodnota (v procentech)
Maďarsko
27,0
Dánsko
25,0
Švédsko
25,0
Rumunsko
24,0
Irsko
23,0
Řecko
23,0
Polsko
23,0
Portugalsko23,0
Finsko
23,0
...
 
ČR
20,0
Zdroj: Eurostat

Nutno však připomenout, že v Česku existuje koncept superhrubé mzdy, který, pokud jde o zdanění, posouvá naši zemi do pásma relativně nízkého zdanění. To se zřetelně ukazuje právě u daně z příjmu fyzických osob. Superhrubá mzda v sobě totiž ukrývá i veškeré sociální a zdravotní pojištění.

Průměrná DPH roste

Průměrná DPH v Evropské unii v posledních letech výrazně narostla. Zatímco v roce 2000 v průměru dosahovala 19,2 procenta, tak letos to je 21 procent.

Výrazně se v EU liší i příjmy zemí z daní v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). V roce 2010 podle dnešních dat statistiků daňové příjmy v Litvě dosahovaly 27,1 procenta tamního HDP, zatímco v Dánsku to bylo 47,6 procenta HDP. V ČR to bylo 33,8 procenta, což je méně než unijní průměr, který dosahoval 38,4 procenta.