Článek
Na druhém místě za Švédskem skončilo Dánsko s daní z příjmu fyzických osob 55,4 procenta. Právě v těchto skandinávských státech jsou ale jedny z nejvyšších platů v EU. Navíc Švédsko je také známo jako země s velmi rozvinutým sociálním systémem, v němž je například široká podpora rodičů s dětmi a rozsáhlá podpora zaměstnávání.
Daň z příjmu fyzických osob v roce 2012 | |
---|---|
země | hodnota (v procentech) |
Švédsko | 56,6 |
Dánsko | 55,4 |
Belgie | 53,7 |
Nizozemsko | 52,0 |
Španělsko | 52,0 |
Rakousko | 50,0 |
Velká Británie | 50,0 |
... | |
ČR | 15,0 |
Zdroj: Eurostat |
Statistici navíc pro své údaje o daních ve Skandinávii využili nejvyšší možnou sazbu, která se může výrazně lišit od sazeb v dalších zemích, v nichž jsou příjmy zdaněny progresivně podle jejich výše.
Podobné rozdíly jako u daní z příjmů jsou i u daně z přidané hodnoty. Například v Lucembursku průměrná standardní DPH letos činí 15 procent, zatímco v Maďarsku je to 27 procent a v Dánsku a ve Švédsku 25 procent. V Česku je to 20 procent, což je mírně pod průměrem EU (21 procent).
Daň z přidané hodnoty v roce 2012 | |
---|---|
země | hodnota (v procentech) |
Maďarsko | 27,0 |
Dánsko | 25,0 |
Švédsko | 25,0 |
Rumunsko | 24,0 |
Irsko | 23,0 |
Řecko | 23,0 |
Polsko | 23,0 |
Portugalsko | 23,0 |
Finsko | 23,0 |
... | |
ČR | 20,0 |
Zdroj: Eurostat |
Nutno však připomenout, že v Česku existuje koncept superhrubé mzdy, který, pokud jde o zdanění, posouvá naši zemi do pásma relativně nízkého zdanění. To se zřetelně ukazuje právě u daně z příjmu fyzických osob. Superhrubá mzda v sobě totiž ukrývá i veškeré sociální a zdravotní pojištění.
Průměrná DPH roste
Průměrná DPH v Evropské unii v posledních letech výrazně narostla. Zatímco v roce 2000 v průměru dosahovala 19,2 procenta, tak letos to je 21 procent.
Výrazně se v EU liší i příjmy zemí z daní v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). V roce 2010 podle dnešních dat statistiků daňové příjmy v Litvě dosahovaly 27,1 procenta tamního HDP, zatímco v Dánsku to bylo 47,6 procenta HDP. V ČR to bylo 33,8 procenta, což je méně než unijní průměr, který dosahoval 38,4 procenta.