Podle prohlášení privatizační agentury patří mezi další potenciální uchazeče ázerbájdžánská společnost Socar, japonská Mitsui, španělské firmy Enagas a Gas Natural nebo italské ENI a Edison.

Gazprom už v současné době zabezpečuje pro DEPA většinu dodávek zemního plynu. Naopak Edison zase spolupracuje s řeckou stranou na plánech podmořského plynovodu v Jaderském moři.

Řecký domácí trh s plynem se ještě stále nachází v plenkách, s poměrně malým počtem domácností využívající tento zdroj energie, což ostatně platí i pro firmy.

O způsobu prodeje se ještě rozhodne

DEPA vlastní 51 procent místních distribučních společností, které mají monopol až do roku 2036 na prodej zemního plynu pro malé firmy i domácnosti. V roce 2010 vykázala DEPA tržby ve výši 1,22 miliardy eur a čistý zisk pak 90,8 miliónu eur. Za loňský rok nejsou výsledky zatím k dispozici.

Řecko se zatím nerozhodlo, zda podnik DEPA bude prodán kompletně i s přidruženými společnostmi, nebo zda se prodej uskuteční samostatně. Řecký stát drží v DEPA 65procentní podíl, zbytek je ve vlastnictví největší řecké rafinérie Hellenic Petroleum. Ta je rovněž v částečném držení státu a do budoucna se počítá i s její privatizací.

Zadlužení Řecka dosahuje 350 miliard eur. Země byla nucena přijmout druhou mezinárodní finanční půjčku ve výši 130 miliard eur, aby odvrátila neřízený bankrot. Vláda však musí v této souvislosti podnikat razantní úsporná opatření, která vyvolávají pravidelné masivní protesty obyvatel.