Zdroj se odvolává na nález mezinárodních inspektorů, kteří na rozdíl přišli. Mimo jiné to svědčí také o tom, že už se Řecko se svými soukromými věřiteli v zásadě dohodlo na tom, jakou část dluhu odepíše. Jednání nebyla ještě oficiálně dokončena, má se tak ale stát v řádu dnů.

Rozdíl je podle činitele možné vyplnit dalšími záchrannými úvěry, které by poskytli členové eurozóny nebo jejich centrální banky. V úvahu připadá i zapojení bank, kde je vlastníkem stát. To je například francouzská banka Caisse de Dépôts. Ta by mohla proti řeckým dluhopisům, které drží, vykázat účetní ztrátu.

Evropská centrální banka (ECB) spolu s centrálními bankami zemí eurozóny podle odhadu drží řecké dluhopisy v objemu asi 50 miliard až 55 miliard eur. ECB ale dluhopisy nakupovala na sekundárním trhu za výrazně nižší cenu, vznikl jí tedy účetní zisk.