"Jsme velmi blízko dohodě. Dnes nebo během víkendu," řekl podle internetové verze britského deníku The Guardian komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.

Ekonomičtí lídři eurozóny tvrdí, že do sebe začínají zapadat i základní stavební kameny, které jsou nutné k vyřešení dluhové krize v celé eurozóně. To je hlavně snaha posílit takzvaný euroval, tedy záchranný fond eurozóny.

Pomoc Řecku hotová v řádu dní

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble upozornil, že sestavit nový záchranný program pro Řecko není snadné, protože Řecko neplnilo podmínky pomoci tak, jak bylo dohodnuto. Pomoc Řecku podle něj přesto bude hotova v řádu dnů.

"Platební neschopnost Řecka neočekáváme," řekl Schäuble. Upozornil však, že Atény musí dostát slibům v oblasti ekonomických a fiskálních reforem, neboť v posledních dvou letech v jejich plnění zaostávaly. Ministr varoval také před tím, aby se Řecku dávaly nevhodné pobídky.

Věřitelé slibují odmáznout 70 procent dluhu

Šéf největší německé banky Deutsche Bank Josef Ackermann řekl, že soukromí věřitelé jsou ochotni odepsat až 70 procent řeckého dluhu, i když původně uvažovali jen asi o polovině. Podrobnosti zatím nejsou známy, zdá se ale, že věřitelé u nových dluhopisů přistoupí na nižší úrok než dříve požadovaná čtyři procenta. Soukromými věřiteli Řecka jsou především banky, jejichž zájmy hájí Ústav pro mezinárodní finance (IIF). [celá zpráva]

Dohoda o výměně řeckých dluhopisů, což je klíčový předpoklad k tomu, aby Řecko mohlo čerpat i druhý záchranný program v objemu 130 miliard eur (zhruba 3,3 biliónu Kč), patrně nebude stačit. Předpokládá se totiž, že Řecko do roku 2020 sníží zadlužení k 120 procentům HDP ze současných více než 160. To podle propočtů znamená, že bude potřeba zajistit ještě asi 12 miliard až 15 miliard eur.

Strop 120 procent HDP u zadlužení jako hranici udržitelnosti považuje Mezinárodní měnový fond. Jestliže budou ještě nějaké peníze chybět, ztráty budou muset mít nejen soukromí, ale i veřejní věřitelé. To jsou především ostatní země eurozóny, které Řecku půjčily už dříve, ale také měnový fond. Ten rovněž navrhuje posílit zdroje eurovalu, na což ale chybí vůle u všech členů eurozóny. Proti je například Německo.