Krizí sužovaná jihoevropská země přijala další balík úsporných opatření v říjnu, aby splnila podmínky v rámci záchranného programu dohodnutého s Evropskou unií (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Tento fakt se pochopitelně projevil i na aktivitě jednotlivých podniků.

Index nákupních manažerů (PMI) v Řecku sice stoupl v prosinci na 42 bodů z listopadových 40,9 bodu. Tato hodnota ovšem i tak zůstává hluboko pod 50bodovou hranicí, která odděluje růst od poklesu.

Produkce, zaměstnanost a nové zakázky klesly v prosinci poněkud méně v porovnání s listopadem, ale přesto došlo k výraznému poklesu. Více než 42 respondentů uvedlo pokles produkce a takřka polovina naznačila, že od listopadu se zhoršil počet nových zakázek.

Míra řecké nezaměstnanosti dosáhla v loňském třetím čtvrtletí hrozivých 17,7 procenta. Navíc vyšší daně a naopak snížení platů ve veřejném sektoru i důchodů utlumily hospodářskou činnost.

Ani v Česku zatím žádná sláva

Pokud jde o srovnání s Českou republikou, zde PMI stoupl z listopadových 48,6 bodu na prosincových 49,2 bodu.

„Prosincový výsledek PMI je mírně lepší než listopadový, ale pořád se nachází pod neutrální hranicí padesáti bodů, a proto se v následujících měsících budeme soustředit na rizika ekonomické aktivity," sdělila ekonomka Agata Urbanska z banky HSBC.

Již ve třetím čtvrtletí byl podle ní růst českého HDP mnohem horší než u dalších středoevropských zemí a Německa a v následujícím čtvrtletí tomu nejspíš nebude jinak.