„Nejsem velkým optimistou, že odkáže politický establishment eurozóny nabídnout taková opatření, které razantním a důvěryhodným způsobem dokážou uklidnit finanční trhy,“ uvedl Kalousek.

Právě snaha uklidnit trhy a zdolat problémy bude patřit k hlavním otázkám, kterými se ministři budou zabývat. Konkrétně jde například o to, jak posílit „palebnou sílu“ záchranného fondu eurozóny EFSF.

Ta by měla podle dřívějších dohod stoupnout na zhruba bilión eur, jenže zatím je třeba doladit to, jak to provést. Situaci komplikují obavy, že původně slíbené navýšení je poměrně ambiciózní a že by síla fondu mohla být zvýšena o něco méně.

Ministři se také budou zabývat tím, zda uvolnit či neuvolnit další miliardy eur v půjčkách pro Řecko. Jde o osm miliard od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Jenže uvolnění této sumy partneři Řecka podmiňují písemnými závazky od tamních politických sil, že budou pokračovat v úsporách a reformách, ať už bude u moci kdokoli z nich. Volby se v Řecku konají příští rok.