Hlavní obsah

Konec těžby na Sokolovsku se blíží, region zvažuje, co bude dál

Právo, Martin Polák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Čas, který zbývá do ukončení těžby uhlí na Sokolovsku, se neúprosně krátí a je třeba hledat jasný směr, jakým se region vydá. Shodli se na tom delegáti veřejného sympozia mezinárodního projektu ReSource, které se konalo ve středu v Chodově na Sokolovsku.

Foto: Martin Polák, Právo

Lom na Sokolovsku čeká podle všeho v budoucnu zatopení, bude z něj obří jezero pro rekreační účely.

Článek

Plány, které na sympoziu zazněly, se zaměřují spíše na rekreační využití vyuhleného Sokolovska, kam ale s lidmi, kterým hnědouhelné lomy zatím dávají práci, nikdo konkrétně neřekl.

„Všichni se tváří, jako by bylo dost času, ale ten se velmi krátí. Konec těžby se blíží krůčky, ale už za pět let to budou skoky,“ upozornil Ivan Stefan, předseda mikroregionu Sokolov - východ, jenž sdružuje obce, kterých se skončení těžby bezprostředně dotkne.

Náznaky toho, jak by mohlo Sokolovsko za několik desetiletí vypadat, přinesla studie, kterou představil v Chodově architekt Petr Martínek. Mimo jiné zmínil přestavbu obřího zakladače na Smolnické výsypce u Chodova na atraktivní rozhlednu, vybudování další rozhledny u Královského Poříčí, jež by sloužila také k natáčení časosběrného dokumentu o hornictví nebo přípravu na stavbu kanálu v zatopeném lomu pro veslařskou regatu.

Motosport, ale i exteriéry pro film

„Cíleným sypáním by mohl na Smolnické výsypce vzniknout areál pro čtyřkolky, motokros, případně filmové exteriéry,“ uvedl další možnost Martínek. Studie počítá s tím, že stroje z lomů zmizí kolem roku 2030.

Jiří Pöpperl, technický ředitel silné těžařské firmy a největšího zaměstnavatele v Karlovarském kraji, Sokolovské uhelné, uvedl, že firma podpoří jen ekonomicky životaschopné projekty.

Naznačil tak, že je možné, že některé plány ze studie zůstanou jen na papíře. Například Chodov totiž už dal nedávno najevo, že není ochoten dát ze svého rozpočtu statisíce korun na roční provoz zmíněného přestavěného zakladače.

Konec těžby by mohl přijít až v roce 2037

Sokolovská uhelná má ze své pozice velký vliv na budoucí podobu regionu, ale peníze, které by od ní mohly do projektů na obnovu území jít, mohou skončit mimo Karlovarský kraj.

„Zdanění a zpoplatnění emisních povolenek znamená, že se musíme soustředit na řešení svých problémů a peníze vydělat. Povolenky mohou vyjít až na 1,5 miliardy korun a tyto peníze tak půjdou z regionu pryč,“ poznamenal Pöpperl.

Samotní těžaři se chtějí podle ředitele po vyuhlení soustředit především na svou dosavadní činnost a to je zpracování uhlí a výrobu elektrické energie ve svém závodě ve Vřesové.

„Můžeme využívat dovezené uhlí nebo náhradní palivo,“ uzavřel Pöpperl s tím, že konec těžby podle něj přijde o něco později, než se předpokládá. „Možná až v roce 2037,“ doplnil.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám