"Ten tlak na českou vládu bude enormní," řekl Roman. Hlavní kritika české jaderné energetiky podle něj bude směřovat z Rakouska, které nemá žádné jaderné elektrárny, a Německa, které všechny své jaderné elektrárny plánuje odstavit do roku 2022.

ČEZ podle Romana nadále počítá s dostavbou jaderné elektrárny Temelín a cení si pozitivního přístupu české vlády k jaderné energii. "Jsem rád, že česká vláda neustoupila, a (že) Rakousku, Německu a dalším zemím se nepodařilo prosadit stress testy jaderných elektráren v politické podobě," řekl.

EU chce zátěžové testy elektráren

Evropská unie nyní chystá zátěžové testy jaderných elektráren v důsledku jaderné havárie japonské elektrárny Fukušima. Spory evropských zemích panovaly kolem některých parametrů testů, jako například zavedení ochranných opatření před teroristickým útokem.

Německo vyřadilo z provozu sedm reaktorů postavených před rokem 1980 v březnu na tři měsíce v reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima. Později německá vládní koalice rozhodla, že tyto elektrárny spolu s poruchovým reaktorem v Krümmelu již nebudou znovu uvedeny do provozu a zbývající jaderná zařízení v zemi budou odstavena nejpozději do roku 2022.

Německo se rozhodlo vyřadit své jaderné elektrárny z provozu mimo jiné kvůli negativnímu mínění veřejnosti o jaderné energetice po havárii jaderné elektrárny Fukušima, kterou vážně poškodilo zemětřesení a tsunami.

Premiér Petr Nečas již dříve odhadl, že odstavení jaderných elektráren v Německu zvýší podle předběžných odhadů české vlády po roce 2022 cenu elektřiny v Česku o 30 procent. To by ale nastalo jen v případě, že by Česká republika na krok Německa nijak nereagovala, například zvýšením energetických kapacit dostavbou jaderné elektrárny Temelín.