Článek
Meziročně lepší výsledek státního rozpočtu je způsoben podle MF vyššími příjmy z rozpočtu EU, nižšími kapitálovými výdaji a prozatím o šest miliard korun nižším vyplaceným příspěvkem na stavební spoření.
Příjmy rozpočtu ke konci dubna stouply meziročně o 4,4 miliardy na 326 miliard korun. Z toho daňové příjmy tvořily 155,9 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát ke konci dubna vybral 67,1 miliardy korun, meziročně o dvě procenta méně. Inkaso spotřebních daní stouplo o 2,5 procenta na 42,3 miliardy korun. Rozpočet přitom počítá s růstem o 7,6 procenta proti roku 2010.
Z daně z příjmu právnických osob rozpočet inkasoval ke konci dubna 19,8 miliardy korun, tedy o 6,3 procenta méně než loni. Rozpočet počítá s poklesem o 2,7 procenta proti roku 2010. Daňový výnos bude podle úřadu letos ovlivněn loňským poklesem sazby daně z 20 procent na 19 procent.
Výdaje státu klesly
Na daních z příjmu fyzických osob stát získal 21,6 miliardy korun, tedy o necelých pět procent méně než loni. Rozpočet počítá s růstem o 16 procent kvůli vyššímu očekávanému inkasu u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a vybírané srážkou. Na pojistném na sociální zabezpečení stát ke konci dubna vybral 119,3 miliardy korun, meziročně o 4,5 miliardy více.
Celkové výdaje státu v meziročním srovnání klesly o 6,3 miliardy na 393,5 miliardy korun. Na úrocích ze svého dluhu stát ke konci dubna zaplatil v meziročním srovnání o 0,6 miliardy korun více, tedy 18,8 miliardy korun.