Po jaderné havárii v japonské elektrárně Fukušima vyzývá ke změně jaderné unijní politiky především Německo, které již slíbilo dočasně odstavit nejstarší reaktory. „Zkušenosti z Japonska by se měly odrážet v nových zátěžových testech,“ nechala se slyšet německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že cílem je nejvyšší možný standard.

Francie, která získává z jádra kolem 80 procent elektřiny a na jejímž území se nachází 58 jaderných reaktorů, prohlásila přes svého prezidenta Nicolase Sarkozyho, že okamžitě odstaví jakékoli zařízení, pokud by propadlo v zátěžových testech.

Podle českého premiéra Petra Nečase (ODS) se ani Česko, ani Evropská unie bez jaderné energie do budoucna neobejdou. Přesto je bezpečnost jaderné energie pro něj prioritou.

Spěchat pomalu

Evropské atomové fórum, tedy asociace jaderného průmyslu, nicméně v otevřeném dopise zveřejněném mimo jiné v listu European Voice prohlásilo, že je předčasné přijímat v reakci na japonskou tragédii nějaké závěry. Mohly by mít vážné dopady na evropskou energetickou budoucnost, dodalo.

Zhruba třetina z více než 140 reaktorů v EU se nachází ve Francii. Ta podobně jako některé další země včetně Česka nechce od jádra ustupovat.

Světová revize by neuškodila

Evropská sedmadvacítka chce, aby se zátěžové testy neuskutečnily jen v EU, ale i v dalších zemích světa. „Celosvětová kontrola jaderných zařízení by bylo tím nejlepší řešením,“ uvedl prezident EU Herman Van Rompuy.

Evropská komise zároveň přezkoumá existující unijní legislativu, která se týká právě jaderné bezpečnosti, a případně navrhne její zlepšení. Současná legislativa by se zkoumala a upravila i bez ohledu na jadernou havárii v Japonsku.

V současné době se na celém světě nachází v provozu 442 jaderných reaktorů, dalších 65 je ve výstavbě. Pět je dlouhodobě vypnutých.