Nezaměstnanost v Česku stoupla, ale méně než se čekalo

Počet lidí bez práce stoupl na 571 863. Na jedno volné místo tedy čeká 18,2 uchazeče. „Počet volných pracovních míst sice vzrostl, ale jen velmi málo na 31 393, což je druhý nejhorší výsledek na poslední rok,“ připomněl analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo 70 úřadů práce, pokles pouhých 7. Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 48 okresů, nejvyšší byla v okresech Jeseník (21,0 %), Bruntál (18,5 %) a Most (17,0 %). Nejnižší naopak v okresech Praha, Praha-západ a Praha-východ (shodně 4,1 %) a Mladá Boleslav (5,2 %).

Lednový nárůst počtu nezaměstnaných tlumil fakt, že v prosinci došlo k určitému přesunu nárůstu nezaměstnanosti v čase právě z ledna do prosince. „Velká část lidí se totiž přihlásila na úřady práce koncem roku kvůli změnám ve výpočtu výplaty dávek v nezaměstnanosti. Od nového roku platí jiné podmínky, na kterých by zkrátka tratili,“ vysvětluje Volf.

Dalším důvodem nárůstu nezaměstnanosti je tuhá zima. Lednové počasí vystavilo stop stavebním a zemědělským pracím. Konec roku znamená tradičně také konec smluv na dobu určitou, které nebyly prodlouženy, což tlačí počet lidí bez práce vzhůru.

Firmy také přehodnocují své personální otázky. „Jakákoli větší změna v počtu zaměstnanců a jejich struktuře tedy ve firmě přichází právě koncem roku. Lidem, kterým nebyly prodlouženy smlouvy, míří rovnou ze zaměstnání na úřad práce,“ vysvětluje Volf s tím, že v neposlední řadě je stále ve hře propouštění ve státním sektoru.

Ekonomika navíc podle něj stále nevytváří dostatečný počet volných pracovních míst na to, aby se nezaměstnanost snižovala rychleji.

„V dalších měsících se pravděpodobně nepřevalíme přes magickou hranici 10 %. Nad touto úrovní jsme byli naposledy v dubnu 2004, ale sezónnost ukazuje, že jak v únoru, tak i v březnu se křivka nezaměstnanosti stáčí opět dolů,“ dodává Volf.

Pokoření desetiprocentní hranice v letošním roce předpovídá hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. „Zásadnější změnu k lepšímu na trhu práce lze očekávat až poté, co se k růstu hrubého domácího produktu přidá rostoucí spotřeba domácností (a vlády),“ je přesvědčen Mertlík s tím, že růst tažený pouze exportem, jaký zažíváme od loňska do současnosti, výraznější pozitivní změnu na trh práce nepřinese.

„Trendové zlepšení situace na trhu práce tak očekáváme nejdříve v druhé polovině letošního roku a spíše až v roce 2012,“ doplnil Mertlík.