Článek
Negativně lednový výsledek podle MF ovlivnily transfery přijaté od Evropské unie a Národního fondu, které meziročně klesly o 12,2 miliardy korun.
Příjmy rozpočtu v lednu klesly meziročně o pět miliard na 92,6 miliardy korun. Z toho daňové příjmy tvořily 55,3 miliardy korun, tedy více než polovinu všech příjmů. Meziročně daňové příjmy stouply o necelých osm procent, rozpočet počítá s růstem o necelých pět procent. "Meziroční růst byl ovlivněn především vyšším inkasem daně z přidané hodnoty a spotřebních daní," uvedlo MF.
Příjmy ze spotřebních daní stouply
Inkaso spotřebních daní stouplo o necelých 15 procent na 13,5 miliardy korun. Rozpočet přitom počítá s růstem o 4,4 procenta proti roku 2010. "V oblasti spotřebních daní není pro rok 2011 počítáno s žádnými legislativními změnami, které by výrazně ovlivnily výši inkasa daně," upozornilo MF.
Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát v lednu vybral 30,7 miliardy korun, meziročně o sedm procent více. Meziroční zvýšení inkasa by letos ovšem nemělo být podle MF tak výrazné jako v roce 2010, kdy se obě sazby DPH zvýšily o jeden procentní bod.
Z daně z příjmu právnických osob rozpočet inkasoval 600 miliónů korun, tedy zhruba stejně jako loni. Rozpočet přitom počítá s poklesem o 2,7 procenta proti roku 2010. "Relativně nízké lednové inkaso souvisí s platebním kalendářem, kdy zálohy daně platí větší plátci až v polovině třetího měsíce příslušného čtvrtletí," uvedlo MF. Navíc bude daňový výnos podle úřadu ovlivněn letos poklesem sazby daně z 20 procent na 19 procent.
Na daních z příjmu fyzických osob stát získal 9,3 miliardy korun, tedy o zhruba procento více než před rokem. Rozpočet počítá s růstem o 16 procent kvůli vyššímu očekávanému inkasu u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a vybírané srážkou.
Na pojistném na sociální zabezpečení stát vybral 30,9 miliardy korun, meziročně o 1,9 miliardy více.
Úroky za dluhy vzrostly na 3,1 miliardy
Celkové výdaje státu v meziročním srovnání klesly o tři procenta na 82 miliard korun. Na sociální dávky stát vynaložil 36,6 miliardy korun, meziročně o 11 procent více. Z toho na důchodech stát vyplatil 29,4 miliardy korun, což je o skoro čtyři miliardy více než v lednu před rokem.
Na úrocích ze svého dluhu stát v lednu zaplatil v meziročním srovnání o 0,1 miliardy korun více, tedy 3,1 miliardy korun.