Se zavedením bankovních daní, které mají podle jejich zastánců zabránit, aby v případě finanční krize banky opět zachraňovali daňoví poplatníci, počítá v EU celkem deset zemí. Jsou to Velká Británie, Německo, Francie, Belgie, Dánsko, Kypr, Rakousko, Portugalsko, Maďarsko a Švédsko. Česko podobné daně dlouhodobě odmítá.

Bankovní daň se má odvíjet podle zisků jednotlivých finančních ústavů a ročně by měla vynést přibližně 25 miliard eur (přes 600 miliard korun). Systém zdanění se nicméně v každé ze zemí liší, zpráva EU však počítá s tím, že v průměru zasáhne zhruba 0,05 procenta bankovních pasiv (závazků). V některých zemích to ale bude více. Velká Británie plánuje zavedení bankovní daně už v letošním roce, má mít dopad na 0,075 procenta celkových pasiv.

Crédit Agricole by podle FT měla přijít až o 24 procent zisku před zdaněním, jenž v roce 2009 činil 1,5 miliardy eur (asi 36,9 miliardy korun). Druhou nejpostiženější bankou by v případě zavedení bankovní daně mohla být nizozemská ING, která by odepsala 21 procent zisku. Třetí místo patří dánské Danske Bank, ta by přišla o zhruba 15 procent zisku.