„Holčičky nezapomeňte si vzít s sebou domů váš časopis,“ vybídla před několika dny učitelka jedné mateřské školky v Praze 4 děti, pro které si po práci přišla jejich maminka. Ta až po příchodu domů s údivem zjistila, že jde o leták předvánoční nabídky hraček jednoho poměrně známého obchodníka.

„Mami, tahle panenka se mi líbí, tu bych chtěla,“ obrátila se na ještě zkoprnělou matku její čtyřletá dcera. V ruce přitom držela předepsaný dopis Ježíškovi končící slovy „moc si přeji pod stromeček...“, který firma vložila do svého produktového katalogu. Stačilo si jen vybrat.

Ředitelka školky se poté rodičům snažila vysvětlit, že firma jejímu zařízení každoročně poskytuje kupón na dárky v hodnotě 500 Kč. Obchodníkovi se tak tato investice bezesporu vyplatí – vzhledem k cenám hraček totiž stačí, když si z katalogu vybere jeden jediný rodič.

Přání pro Ježíška

S podobným přístupem některých firem a školek se setkali ale i další čtenáři Práva. „Ještě loni ty katalogy ležely na vysokých skříňkách, aby k nim děti nemohly. Dnes si v nich s paní učitelkou společně listují,“ potvrzuje další maminka. V jiné školce si děti přinesly katalog z domova zpět, aby podle něho kreslily hračky na papír jako přání pro Ježíška.

Další rodiče si zase stěžují, že i ve finanční tísni museli vzít své ratolesti do cirkusu. Děti se toho domáhaly takřka pláčem poté, co si o drezuře cizokrajných zvířat, klaunech a akrobatech ve školce povídaly. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby jim hodná paní učitelka rovnou nerozdala lístky „volňásky“. Jenže ty se vztahovaly jen na děti a každý rodič musel za vlastní vstupenku zaplatit 300 korun.

Pro firmy jsou snadnou kořistí

Skutečnost, že reklamní agentury, obchodní či majitelé cirkusů neváhají útočit na rodičovské peněženky i přes teprve tříleté děti, ostře odsuzují psychologové i psychiatři. Podle nich jde o nepřípustnou manipulaci, kterou by učitelé ani rodiče bez ohledu na to, zda zrovna na dárky mají či nikoli, neměli v žádném případě tolerovat.

„V dětech se snadno vzbuzují přání a očekávání. Ta však v takových případech rychle může vystřídat zklamání,“ řekl Právu dětský psychoterapeut Peter Pöthe.

„Osobně bych se přimlouvala za to, aby se paní učitelky ve školce zaměřily skutečně pouze na rozvíjení zdravých a pro děti přirozených způsobů chování a vnímání,“ podotkla dětská psycholožka Eva Šilarová.

Hlavní slovo při zásadním formování dítěte však podle ní patří rodičům, v jejichž kompetenci je neadekvátní působení pedagogických pracovníků omezit, případně z něj vyvodit jiné důsledky (např. pokud to je možné, i změnu školky).

Majitel jedné firmy, která má letáky s nabídkou hraček rozeseté po celé Praze, si ale nemyslí, že jde o problém. „Můj názor je, že to řeší minimum rodičů,“ sdělil Právu šéf této společnosti Jan Mařík. Podle svých slov se naopak setkal i s rodiči, kteří kritiku nabízení katalogů dětem ve školkách označili za hloupost.

„Ani školský zákon, ani etický kodex o reklamě neporušujeme,“ ujistil obchodník. Jen si ještě povzdechl, že si jeho firma nedokáže své know-how v oblasti marketingu účinně střežit před konkurencí.

„Žijeme v konkurenčním prostředí a to hodně tvrdém prostředí a bohužel oblast prodejců hraček je hodně chudá na nápady. My se snažíme odlišit a hledat neustále nové cesty, bohužel každá naše myšlenka je okamžitě zneužita konkurencí,“ dodal Mařík.

Potvrdil tak, že prodejní firmy a reklamní průmysl dělají, co mohou, aby zvýšily své šance na stále se rozvíjejícím trhu. „Jejich vliv je a bude i v dalším životě dnes malých dětí velký - proto považuji za velmi užitečné naučit je vnímat opravdové hodnoty, vlastním příkladem je učit, jak se v magickém, a proto většinou realitě ne zcela odpovídajícím světě reklamy pohybovat. Rodiče, kteří mu samy nepodléhají - vedou ke stejnému postoji děti,“ zdůraznila Šilarová.

Kšeftům se daří i v porodnicích

Přestože většina státních zařízení poskytuje služby a péči, jakou ze své podstaty poskytovat mají, komerčními aktivitami se v Česku zabývají vedle některých učitelek ve školkách třeba i některé zdravotní sestry.

Například v pražských porodnicích se vyskytly případy, kdy sestry maminkám, které byly jen pár hodin po porodu, nabízely zadarmo dárkový kufřík s věcmi pro miminko. Podmínkou pro jeho získání však bylo vyplnění jednoduchého formuláře – poskytnutí osobních údajů včetně adresy, na které poté zainteresované firmy posílaly ženám své nabídkové katalogy a další propagační materiály.