Článek
Lidé jsou toho názoru, že stát by si měl nechat určité kontrolní mechanismy nad chodem ekonomiky, dbát o solidnost tržního prostředí a třeba i férovost státních zakázek, prostě snažit se hlídat ekonomiku v nejširším smyslu slova.
Ze statistik rovněž vyplývá, že podíl lidí, kteří požadují kontrolu státu nad chodem ekonomiky, rostl vždy, když veřejnost začala pociťovat ekonomické těžkosti či sociální ohrožení. Tak tomu bylo po prvních liberalizačních krocích po roce 1990, po úsporných balíčcích a krizi v letech 1997 až 1998, a tak je tomu zřejmě i nyní.
Pro silnou roli státu jsou i živnostníci
Pro silnější kontrolu státu v ekonomice jsou podle výzkumu zhruba stejnou měrou všechny věkové skupiny. Častěji ji zdůrazňují důchodci, osoby se základním vzděláním nebo vyučení a nezaměstnaní, tedy vesměs lidé s nižšími příjmy a menšími možnostmi, jak svůj socioekonomický status zvýšit.
Na opačném pólu jsou lidé s vyšším vzděláním, mladší, poměrně radikálně se vyslovují podnikatelé a živnostníci. Ale ani v těchto skupinách nepřevažuje názor, že by stát neměl uplatňovat v ekonomice kontrolní roli. I ve skupinách podnikatelů a živnostníků je patrná poměrně velká míra sociální solidarity. Například mezi podnikateli a živnostníky je pro státní kontrolu ekonomiky 69 % z nich a zvýšení daní podporuje 26 % osob z této skupiny.
Pokud jde o politické spektrum respondentů, tak lidé, kteří se hlásí k jasné pravici, neodmítají státní kontrolu ekonomiky a více než čtvrtina z nich připouští zvýšení daní na sociální opatření. Na druhou stranu jen polovina „jasných levičáků“ je pro zvyšování daní, což ukazuje, že pro taková opatření není v české populaci výrazná podpora.