Nejvíce se jich podle DIHK nedostává ve Stuttgartu (2061 volných pozic) a Hamburku (1648). Závody z Mnichova, Postupimi nebo Wiesbadenu dokonce hlásí tamní rekordní podstav.

"Pro neobvykle vysokou poptávku po učních v tomto roce existují dva důvody: klesající počet zájemců vlivem demografického vývoje a návrat konjunktury," vysvětlil nedělníku Bild am Sonntag prezident DIHK Hans Heinrich Driftmann.

Loni podle něj nedokázaly německé firmy obsadit více než pětinu učňovských míst. Driftmann proto očekává, že letos může být situace ještě horší. Největší poptávka je podle něj po pracovnících v obchodu, restauračních a hotelových zařízeních a po mechanicích či informaticích. Volná místa ale lze podle prezidenta DIHK nyní sehnat téměř ve všech oborech.

Akutní nedostatek učňů na východě země

Obavy z budoucího nedostatku kvalifikovaných pracovních sil mají zejména podniky na východě země, kde v důsledku úbytku populace klesá také počet absolventů škol. Loni tam zůstalo podle Ústředního svazu německých živnostníků (ZDH) volných asi 1400 učňovských míst. Letos by svaz chtěl tento deficit stlačit pod tisíc.

"Bez náboru mladých Evropanů ze sousedních zemí to ale dál nepůjde. Jinak nám hrozí nedostatek odborníků," přiznal prezident ZDH Otto Kentzler. "Musíme se otevřít na východ," dodal.

Konkrétní program už vznikl například v saské Chotěbuzi, kde tamní živnostenská komora na příští rok připravila tříměsíční intenzívní kurz pro mladé Poláky, v němž je seznámí s jazykem, kulturou, oborem a s právní problematikou. Po jeho absolvování budou mít zajištěno učňovské místo v oblasti působení chotěbuzské živnostenské komory.

Cílem této iniciativy je, aby vyučení Poláci a Češi zůstávali v Německu, místo aby zamířili do Británie nebo do Skandinávie, jak se tomu dělo po vstupu Polska, Česka, Slovenska a dalších zemí ze střední a východní Evropy do EU v roce 2004.

S úplným otevřením německého pracovního trhu od května 2011 pro tyto unijní nováčky budou mít totiž mladí lidé z těchto států také možnost v Německu se vyučit. To se zatím nebude vztahovat na Bulharsko a Rumunsko, které vstoupily do EU později. Cílenou kampaň na polské nebo české učně prý ale ZDH nechystá. "Chceme jen vyslat signál, že jsme otevření," uvedl Kentzler podle deníku Frankfurter Rundschau.

Německo a Rakouska si ponechaly jako poslední staré země EU omezení v přístupu na svůj pracovní trh pro zájemce z nových členských zemí až do 30. dubna 2011. Od začátku loňského roku se ale v Německu nevztahuje na vysokoškoláky.