Článek
To je hranice, která s sebou skoro automaticky nese ztrátu dobrého ratingu, zdražení úvěrů a skutečně závažné ekonomické problémy. Maastrichtská kritéria pro přijetí eura požadují vládní dluh maximálně 60 % HDP.
Česko se v době doznívání a překonávání celosvětové krize neubrání ještě dalšímu zvýšení svého celkového dluhu, který už dnes v přepočtu na občana ČR činí asi 121 tisíc korun. Jeho maximální velikost by se však měla stabilizovat na úrovni okolo 50 % HDP.
Uvádí se to ve studii Jak inteligentně reformovat veřejné finance, kterou ve středu představil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), což je nový think-tank, který založil profesor Jan Švejnar.
Rozpočtové rámce mají být závazné
Studie upozorňuje, že snížení schodků nelze dosáhnout pouze zvýšením daní nebo jednorázovými, byť ráznými škrty ve výdajích. Na základě dlouholeté zkušenosti z praxe českých vlád začne totiž každá vláda i po správných a potřebných opatřeních postupně získávat přízeň občanů i lobbistických skupin opětovným zvyšováním výdajů. Je proto třeba dosáhnout zásadních změn přímo při začátku tvorby státních rozpočtů, mimo jiné i změnou pravidel tzv. rozpočtových rámců.
V současné době sice vláda stanoví na tři roky dopředu tzv. výdajové rámce, tedy určité nepřekročitelné hranice svých výdajů, následně se však ukáže, že stát tyto stanovené výdajové rámce bez problémů překračuje a mění. Tím dochází k nárůstu schodků v hospodaření.
Studie proto navrhuje, že by se v prvním povolebním roce schválil rozpočet na první rok a celkové výdaje na další tři roky. Oproti současnému stavu by přitom výdajové rámce byly právně závazné a jejich případná změna v dalších letech by byla možná jen z předem stanovených důvodů. Vláda by tak mohla efektivněji sestavit dlouhodobou strategii na snižování deficitů a následně se jí také držet.
Útlum státní podpory stavebního spoření
Jako druhý příklad možných reformních kroků uvádí IDEA postupné snižování státní podpory stavebního spoření. Zrušení podpory stavebního spoření by bylo podle studie spojeno s postupným snižováním limitu státní podpory s datem uzavření smlouvy z dnešních 3000 korun ročně každý měsíc o 50 korun až k nule. Tím by se podle autorů studie omezil skokový nárůst nově uzavíraných smluv, jak tomu bylo před snížením státní podpory v roce 2004.
Podpora stavebního spoření, kterého využívá 4,9 miliónu občanů ČR, přijde státní kasu jen letos na zhruba 13,5 miliardy korun. Tento druh spoření vznikl v 90. letech, kdy neexistovaly hypotéky. Navíc v Česku neexistuje průzkum či studie, které by potvrzovaly, že toto spoření slouží především ke zlepšení bytové situace či k pořízení vlastního bydlení.
„Díky tzv. překlenovacím úvěrům část státních podpor dokonce nedotuje spoření, ale jeho pravý opak – čisté úvěry, které klienti dostávají, aniž by museli předem spořit. Kromě toho má nežádoucí dopady na rozdělení příjmů, když největším příjemcem této státní podpory jsou domácnosti s vyššími příjmy,“ uvádí studie.
„Oba tyto dílčí návrhy by umožnily dlouhodobě snížit deficit státního rozpočtu o zhruba 22 miliard korun,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie Vilém Semerák. Podle autorů studie by to samo o sobě stačilo k poklesu strukturálního deficitu na úroveň 3 % HDP, umožňujícího v případě obnovení běžných temp růstu HDP přijetí eura.