"Musíme jasně říct, že euro je naše společná měna, abychom zajistili finanční stabilitu eurozóny. Musíme zpřísnit Pakt stability a růstu, včetně možných změn unijních smluv. Z mého pohledu neexistuje žádná jiná cesta," řekla Merkelová. Smlouvy by unie musela měnit například v případě, že by chtěla z eurozóny vyloučit státy, které opakovaně porušují rozpočtová pravidla. Změny smluv by musely schválit všechny členské státy EU a jejich národní parlamenty.

V současnosti by roční rozpočtový schodek unijních zemí neměl překročit tři procenta HDP a celkový dluh 60 procent HDP. Obě pravidla však porušuje drtivá většina členských států. Evropští politici tak v poslední době hovoří o nutnosti zpřísnění rozpočtových pravidel. Nevylučují, že by takovým opatřením mohlo být vyloučení z eurozóny, schvalování rozpočtů Evropskou komisí či citelné finanční sankce. Ty sice současná pravidla umožňují, ale EU k nim nikdy nepřistoupila.

Mezi zvažované možnosti patří i vybudování evropského měnového fondu, do nějž by přispívali rozpočtový "hříšníci" a peníze z něj by sloužily na jejich záchranu před bankrotem. "Upřednostňoval bych vybudování evropského měnového fondu," řekl novinářům rakouský kancléř Werner Faymann. Podle něj v úvahu rovněž přichází změna unijních smluv, ale až jako poslední možnost.

Ministři G7 hodlají sledovat otřesy na trzích

Ministři financí skupiny nejbohatších zemí G7 se na páteční mimořádné telefonní konferenci shodli, že budou pozorně sledovat otřesy na finančních trzích, které způsobila řecká dluhová krize a strach z jejího přenosu na další země eurozóny. Agentuře Reuters to sdělilo britské ministerstvo financí, ministerstva ostatních zemí obsah konference komentovat odmítla.

"Konference se zabývala pokračující rozkolísaností na mezinárodních finančních trzích. Ministři se shodli, že budou celou situaci nadále pozorně monitorovat," uvedl jeden z činitelů ministerstva. "Ministr (Alistair Darling) zdůraznil, že udržení finanční stability je v zájmu všech," dodal činitel.

Na finančních trzích se v poslední době pod tlakem obav z dopadů řecké krize výrazně zvýšilo napětí. Tento týden otřesy zatím vyvrcholily i přesto, že Řecko se o víkendu dohodlo na pomoci 110 miliard eur (2,9 biliónu Kč) od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu, a situace začíná připomínat eskalaci americké finanční krize z podzimu 2008. Prudce klesají akciové trhy, ceny komodit a kurz eura, protože investoři se zbavují všech rizikovějších aktiv. Na evropském mezibankovním trhu se v důsledku rostoucí opatrnosti bank zvyšují úrokové sazby a klesá ochota bank ke vzájemným úvěrům.