"Náš model ukazuje, že i po započtení strukturálních změn potenciálu ekonomiky až při růstu kolem 3,8 procenta začne míra nezaměstnanosti klesat," uvedl hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. S rostoucí produktivitou a rostoucím využitím výrobních kapacit totiž bude podle něj ekonomika schopna produkovat o trochu více s méně zaměstnanci.

"V nejbližších dvou letech nás tedy čeká mírný růst ekonomiky doprovázený vysokou nezaměstnaností. Ačkoli bude ale míra nezaměstnanosti vysoká, vzroste s růstem ekonomiky počet volných pracovních míst. Situace tedy nebude z pohledu nezaměstnaných tak beznadějná jako dnes," dodal Pikora.

Analytička Raiffeisenbank Helena Horská odhaduje, že dostatečné množství pracovních míst generuje až růst ekonomiky zhruba 3,5 procenta. "Při nižším ekonomickém růstu firmy nepotřebují výrazně zvýšit počet zaměstnanců, většinou si vystačí se stávajícími zaměstnanci, byť na úkor přesčasů. Při rychlejším růstu musí ale počet zaměstnanců nutně růst," uvedla.

 Při mírném oživení ekonomiky nevznikají nová pracovní místa okamžitě

Podle Horské růst hospodářství nad 3,5 procenta sníží míru nezaměstnanosti o přibližně 0,2 procentního bodu pod její dlouhodobý průměr. "Ke snížení míry nezaměstnanosti nedojde hned, ale až s půlročním zpožděním," upozornila.

I když během ekonomického cyklu v letech 2005 až 2008 začala podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška nezaměstnanost klesat až po překročení tříprocentního tempa růstu hrubého domácího produktu, v nynějším cyklu bude podle něj stačit přibližně dvouprocentní růst HDP. "Je ovšem otázkou, zda půjde o standardní kontrakty na dobu neurčitou, nebo hlavně o vyšší poptávku po agenturních pracovnících," uvedl. Míra nezaměstnanosti tak podle něj klesne až příští rok, a to na osm až devět procent.

Historie podle Pikory zároveň ukazuje, že při mírném oživení ekonomiky nevznikají nová pracovní místa okamžitě. Nejprve musejí přijít nové objednávky, pak musí dojít k přetížení výrobních sil, pak se začínají vytvářet nová místa, popsal. Následně se čeká, než se najdou vhodní zaměstnanci, a pak teprve klesá nezaměstnanost. Tato zpoždění tak podle Pikory představují několik čtvrtletí.

"V roce 2000 musela ekonomika na čtvrtletní bázi růst o čtyři procenta, aby začala klesat míra nezaměstnanosti. V roce 2005 musela ekonomika dokonce růst o šest procent. To je pro nás velmi nepříjemná zpráva," uvedl Pikora. Upozornil, že pokud bude letos růst české ekonomiky jen mírný a ani v roce 2011 se nedostane nad tři procenta, podíl lidí bez práce se zvýší ještě v příštím roce.

Až rok 2012 přinese podle Pikory pokles průměrné míry nezaměstnanosti. Ta by letos měla činit 9,6 procenta, odhadl. V loňském roce přitom průměr byl 8,1 procenta. V roce 2011 pak bude průměrná míra nezaměstnanosti činit 10,2 procenta, předpověděl Pikora.