Tahounem růstu přitom byla opět ekonomická data, která nenechávají nikoho na pochybách, že se situace v největších světových ekonomikách začíná stabilizovat. Po překvapivém růstu Německého HDP přinesla největší evropská ekonomika tentokrát indexy podnikového a spotřebitelského sentimentu, který zaznamenal další silný růst.

Druhým měsícem v řadě, a po více než třech letech, stoupaly v USA opět ceny domů ve dvaceti největších metropolích, k čemuž vydatně pomáhají klesající zásoby neprodaných domů, společně s rostoucími prodeji nových a starších domů. Velmi dobře si přitom vedly také předstihové ukazatele, jako byly v USA zveřejněné nové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, jejichž růst (+4,9 %) byl takto silný naposled před dvěma lety. Opětovný růst cen domů v Británii, prudký vzestup spotřebitelské důvěry v USA, nejvyšší nárůst nových průmyslových objednávek v eurozóně za poslední dva roky, to vše byla data, která medvědům k jakékoli korekci prostě nedávala šanci.

Očekávání rychlejšího zotavení největších světových ekonomik se následně rozlévalo do růstu cen finančních aktiv téměř na celém světě, obzvláště pak v našem, středoevropském regionu. Přestože hodnota pražského indexu vzrostla jen za poslední měsíc a půl o 28 %, ani to mu nebránilo v tomto týdnu přidat další 3,8 %. Podobně si navíc počínaly také burzy v okolních zemích, a tak zatímco v Polsku rostl tamní akciový index (WIG) o 2,4 %, v Maďarsku si burzovní index připsal dokonce 8,7 %. Středoevropská aktiva, která s větším rizikem nabízejí zároveň vyšší výnos, tak nadále zůstávají magnetem pro zahraniční kapitál, který do Česka, Polska i Maďarska zatím stále přitéká ve velkém. To se projevuje také na vývoji kurzu středoevropských měn, které vytrvale posilují a posilovaly i v tomto týdnu. Jen k dolaru tak koruna od minulého pátku přidala dalších 0,59 % a zpevnila až k ceně 17,66 USD/CZK. K euru pak rostla o 0,28 % až na 25,40 EUR/CZK.

Z Česka jsme se tentokrát příliš nových ekonomických dat nedočkali a i to málo fundamentů přitom příliš pozitivní obrázek o české ekonomice nenabídlo. Srpnový index spotřebitelského a podnikového sentimentu se totiž znovu snižoval, zatímco červencová průmyslová produkce meziročně vykázala kontrakci o 18,4 %, tedy ještě o dvě procenta hlubší, než s čím původně počítal trh. Bez ohledu na tato čísla by se ale situace v Česku měla začít do budoucna stabilizovat, což obchodníci tuší a proto Česko nezatracují. Na pomoc totiž zřejmě přijde náš největší obchodní partner, Německo, jehož probíhající zotavování, bude mít se zpožděním příznivý dopad také na české firmy.

Příští týden bude na silná data daleko bohatší, a z pohledu volatility na finančních trzích, proto možná ještě zajímavější než tento. Jen z USA například přijdou takové market movery, jako jsou indexy aktivity (ISM) ve výrobním sektoru a sektoru služeb, následované ostře sledovanými výsledky z pracovního trhu (NFP). Eurozóna zveřejní předběžné (flash) odhady zářijového CPI a v Německu přijdou na řadu červencové výsledky maloobchodních prodejů. Tím hlavním v Evropě však bude až teprve zasedání Evropské centrální banky, které navíc ve stejný den (čtvrtek) doplní také rozhodování o sazbách ve Velké Británii.