"Ministerstvo financí se nebude pasivně dívat, jak roste schodek rozpočtu nad hranici 200 miliard,“prohlásil Janota. Jak potvrdil, změna DPH je jednou z možností, kterou v těchto dnech rozpracovávají úředníci jeho ministerstva. Vláda materiál s návrhy řešení, jak snížit propad státních příjmů, projedná 24. srpna.

V současnosti se platí dvě sazby DPH – snížená devítiprocentní na potraviny, léky, některé služby či  u knih a devatenáctiprocentní pro ostatní zboží a služby. Kdyby se sazba zvedla, následně to zdraží spotřební zboží a potraviny. O tom, jestli se DPH skutečně zvýší, však bude rozhodovat až příští vláda a poslanci, vzešlí z podzimních předčasných voleb.

Politické strany záměr nenadchl

Nepochybné je, že stát si bude muset na krytí schodku půjčit a drasticky seškrtat výdaje ministerstev. Janotův nápad s DPH ale u představitelů parlamentních politických stran nevyvolává žádné nadšení.

ODS podle svého prvního místopředsedy Davida Vodrážky nepodporuje žádné zvýšení daní, byť nepřímých.

"Janota není ministrem ODS, která vždy prosazovala a prosazuje i nyní co nejnižší možné daně. Čili my nepodporujeme jakékoli zvyšování,“ prohlásil Vodrážka v úterý na dotaz Práva, co říká Janotovu záměru. ODS podle něj ani po případném vítězství v předčasných sněmovních volbách "určitě nepůjde způsobem zvyšování daní“. Janotu ale do Fischerovy vlády nominovala právě ODS.

Místopředseda ČSSD Milan Urban v úterý prohlásil, že Janota je jen hlavním účetním reforem vlády Mirka Topolánka. "Podcenění hloubky dopadu hospodářské krize má teď své náklady. Zvyšování DPH je nepřijatelné, protože by dále zhoršovalo situaci,“ zdůraznil Urban.

Kalousek Janotu chápe

Podle exministra financí Miroslava Kalouska je řešením problémů s příjmy státního rozpočtu především redukce výdajů. "To je také stanovisko naší politické strany TOP O9. Nicméně lidsky chápu snahu Janoty přivřít nůžky mezi výdaji a příjmy. Pokud by se po předčasných volbách při politických vyjednáváních nové vlády skutečně ve hře objevila varianta zvýšení daní, tak bude samozřejmě třeba uvažovat jenom o těch nepřímých. A pouze za situace, že na jeden díl zvýšení daní by připadly tři díly škrtů na výdajové straně, tedy v poměru 1:3,“ řekl Právu Kalousek.

Lidsky chápu snahu Janoty přivřít nůžky mezi výdaji a příjmy. Miroslav Kalousek, exministr financí

 

Také ekonomický expert ČSSD Jan Mládek je přesvědčen, že Janotův nápad s DPH před volbami žádná z politických stran nepozvedne, protože by to znamenalo zvýšení cen.

Klaus požaduje plošné škrty

Prezident Václav Klaus míní, že zhoršený makroekonomický výhled je důvodem k plošným rozpočtovým škrtům na všech ministerstvech.

"Já myslím, že nezbývá v dnešní době než volit něco jako – použiji neoficiální termín – paušální řešení,“ zdůraznil prezident po úterním setkání s premiérem Fischerem. Všechna ministerstva by měla podle Klause své výdaje snížit o několik procent. "I když samozřejmě resortní ministři budou určitě dost proti,“ poznamenal.

Tým expertů na ministerstvu financí má jasné zadání. Jak připomněl Fischer, tzv. mandatorní výdaje státu, které se musí ze zákona vyplatit, představují už  80 procent státního rozpočtu. To je při nynějším prudkém hospodářském poklesu neudržitelná situace. Šetřit se dá tedy pouze z 20 procent rozpočtu, což mají být peníze na investice, z nichž se platí i úroky ze stále rostoucího státního dluhu. Experti proto teď propočítají možnosti, zda by nebylo možné například zredukovat systém sociálních dávek, výši podpory stavebního spoření či systém přídavků na děti.

V době příprav volebních programů a zahájení horké volební kampaně se však žádná politická strana nechce otevřeně do možností redukce zapojit.

"Význam Fischerovy vlády je právě v tom, že může připravit nezávislé, skutečně objektivní a realistické analýzy, jak současný stav řešit, včetně návrhů, s nimiž by politické strany před volbami nepřišly,“ říká ekonom Jan Švejnar.

Na prosazení změn nemá vláda mandát

Současný Fischerův kabinet tedy může pouze připravit soubor návrhů, jak propad rozpočtových příjmů řešit. Prosadit nějaké změny, například právě v oblasti daní, ale již nestihne a ani na to nemá mandát. Rozhodnout musí až nová vláda, která vzejde z předčasných parlamentních voleb.

Podle ekonomických analytiků je logické, že k úvahám o škrtech výdajů či zvýšení daní se žádná politická strana před volbami nehlásí. Po volbách to bude už jiné – nová vláda bude muset zvládnout největší propad ekonomiky v dějinách České republiky, včetně faktu, že půjčovat si peníze bude stále obtížnější a dražší.

Za letošní rok bude podle Janoty schodek státního rozpočtu 160 až 165 miliard korun. „Musíme vzít v úvahu, že jsme z rezerv minulých let do rozpočtu dali dodatečně přes 32 miliard,“ připomněl ministr financí.