Wolfensohn měl podle deníku E15 dopis napsat i přesto, že zaměstnanci Světové banky byli v té době v kontaktu se svými českými kolegy a na problémy kolem Koženého fondů upozornili přímo ázerbájdžánskou komisi pro privatizaci. "Nedává žádný smysl, proč Světová banka takto postupovala," řekl Steven Tullberg, právník společnosti GAP, která nové informace přinesla. Tullberg dodal, že "kontrola v této instituci zřejmě úplně selhala."

Světová banka, která na privatizaci v Ázerbájdžánu dohlížela, tak zřejmě přispěla k tomu, že Kožený připravil americké investory o 182 miliónů dolarů (přes tři miliardy korun). Kožený totiž dopisem od šéfa Světové banky získal krytí pro své obchody a mohl snáze lákat další investory, píše dále deník.

Wolfensohn ústy svého mluvčího podle deníku označil zprávu GAP za chybnou a Kožený řekl agentuře Bloomberg, že žádný z investorů nikdy očišťující dopis neviděl. "Podle GAP mám snad řídit z pozadí Světovou banku," napsal Kožený v odpovědi. "To je jak z pohádky Walta Disneyho."

Kuponová privatizace ázerbájdžánských státních podniků začala v roce 1995. O rok později se v zemi objevil Kožený a začal skupovat privatizační kupony. Podle americké obžaloby přitom uplácel ázerbájdžánskou privatizační komisi a utratil na to nejméně milion dolarů. Prodej státních podniků Ázerbájdžán nakonec zrušil v roce 2000 kvůli korupci a nechuti vzdát se svého státního ropného koncernu.