„Soud po zhodnocení důkazů dospěl k závěru, že jednání obžalovaných není trestným činem,“ uvedla soudkyně Jaroslava Lišková.

Ta rozsudek četla takřka hodinu. Během dvou let soud vyslechl desítky svědků a přečetl stovky stran listinných důkazů včetně řady znaleckých posudků. A právě ty podle soudkyně svědčí o nevině obžalovaných a o tom, že nezpůsobili žádnou škodu.

Konec jedné z bývalých tuzemských bank se dostal před soud v polovině roku 2006. Kauza sama začala na konci devadesátých let, kdy v čele IPB stáli Libor Procházka, někdejší generální ředitel Jan Klacek a jeho náměstek Aladár Blaas a čtyři členové představenstva Eduard Onderka, Jiří Fabián, Jiří Fárek a Alfréd Šebek.

Všichni měli stát za vydáním dluhopisů ve výši šesti miliard korun. Ty pak koupila Nomura, jenže nákup financovala IPB, a to přes společnosti, kterým poskytla úvěry.

Všech sedm proto bylo obviněno za zkreslování údajů o stavu hospodaření, porušování závazných pravidel hospodářského styku a porušování povinnosti při správě cizího majetku.

Výběr událostí v kauze IPB:
Duben 1998Později zkrachovalá IPB vydala takzvané podřízené dluhopisy za šest miliard korun. K navýšení kapitálu banky se po svém vstupu do IPB zavázala japonská společnost Nomura.
19. června 2000Česká národní banka (ČNB) uvalila na IPB nucenou správu, o tři dny později koupila peněžní ústav Československá obchodní banka.
16. prosince 2002Policie obvinila sedm vysokých představitelů bývalé IPB kvůli údajně nezákonnému vydání dluhopisů z roku 1998. Dle policie dluhopisy musí financovat třetí subjekt, IPB si ale jejich vydání údajně financovala sama - konkrétně z úvěrů, které poskytla různým firmám, jež následně převedly finance na Nomuru nebo jí blízké společnosti.
6. června 2006Případ začal projednávat pražský městský soud.
8. června 2006Dva z obžalovaných exmanažerů IPB Klacek a Procházka před soudem popřeli svou vinu a obžalobu označili za nesmyslnou.
30. listopadu 2006Česká republika v kauze zkrachovalé IPB uzavřela s Nomurou smír. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun. Česká vláda v této souvislosti požádala prezidenta Václava Klause, aby stíhaným manažerům i dalším stíhaným zástupcům Nomury udělil milost. Prezident jí nevyhověl.
3. ledna 2007Soud jako důkaz přečetl dopis tehdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého (ODS) informující o smíru mezi ČR a Nomurou. Ministerstvo v písemném podání sdělilo, že se ČR dle dohody s Nomurou dále necítí být poškozenou transakcemi, které jsou předmětem tohoto trestního řízení.
31. května 2007Exministr financí Ivan Pilip před soudem uvedl, že v době, kdy se rozhodovalo o prodeji IPB, měla v ní Nomura už tak silné postavení, že by se jiný kupec těžko hledal. Vláda chtěla IPB prodat proto, že banka byla ve špatném stavu.
15. dubna 2008Státní zástupkyně pro členy bývalého vedení IPB navrhla podmíněné tresty a zákaz činnosti.
22. dubna 2008Pražský městský soud exmanažery IPB osvobodil. Rozhodnutí není pravomocné, lze se proti němu odvolat.
Zdroj: ČTK