Češi ročně dávají na charitu přes tři miliardy

V celkovém objemu darovaných prostředků nejsou zahrnuty veřejné sbírky a dárcovské DMS. Ty by celkovou částku zvýšily o další desítky miliónů korun.

V roce 2000 bylo oficiálně zaznamenáno přes 71 tisíc individuálních dárců. v roce 2006 120 tisíc, v uplynulém roce se počty podle odhadů vyšplhají na počet 150 tisíc osob. Přesnější čísla budou známa, až občané v březnu podají svá daňová přiznání.

Jen pro ilustraci – nadace VIA získala v roce 2007 kolem 30 miliónů korun, především díky nárůstu počtu individuálních dárců, jejichž počet se zvýšil o 87 procent. Podle Fora dárců v roce 2007 na 50 firem sdružených v této organizaci věnovalo na veřejné účely přes 758 miliónů korun.

Podle daňového specialisty Vladimíra Pelce si mohou občané a firmy o dary snížit základ daně. Fyzická osoba si může odečíst hodnotu daru ze svého základu pro výpočet daně, pokud celková hodnota daru v daném roce překročí dvě procenta základu daně poplatníka nebo alespoň dosáhne tisíce korun. Od základu daně lze odečíst nejvýše deset procent hodnoty základu. U právnických osob je to podobné, pouze minimální výše odečitatelných darů určených jedné organizaci musí dosáhnout alespoň dvou tisíc korun a základ daně lze snížit nejvýše o pět procent základu.

Odpočet z daní v případě dobročinnosti by měl zůstat i v novém daňovém zákoně, který má jinak výrazně redukovat počet odpočitatelných položek a daňových výjimek. Na tom se shodují politici napříč politickým spektrem, představitelé firem i neziskových organizací. Bez pomoci sponzorů a dárců by totiž v České republice zanikly projekty zaměřené především na charitu a pomoc těm nejpotřebnějším – invalidům, dětem a obětem násilí. Odpočty daní motivují firmy ke společensky potřebnému chování, neziskový sektor zase v sociální oblasti nezastupitelně doplňuje sociální politiku státu.

Třímiliardový objem darovaných prostředků představuje 0,1 procenta hrubého domácího produktu ČR. Pro srovnání: ve Spojených státech lidé darovali v roce 2006 celkem 295 miliard dolarů, což představuje 2,2 procenta tamního HDP. Přibližně 75 % darů tam přichází od individuálních dárců.

„Ani v Česku se dnes žádná velká firma neobejde od jasně propracovaného plánu firemní odpovědnosti známého jako CSR – Corporate Social responsibility, který se stává součástí firemní strategie a přispívá zejména k posilování dobrého jména firemní značky. Vedle finančních darů firmy aktivně pomáhají neziskovým organizacím – jejich zaměstnanci například těmto organizacím pomáhají jako dobrovolníci,“ říká Jiří Bárta z nadace VIA.

Současně firmy i jednotliví dárci zvyšují nároky na informace o činnosti organizací, které podporují. Přehledná finanční zpráva, podrobné informace o činnosti a vynaložení prostředků jsou už samozřejmostí. Sponzoři a dárci se zajímají i o to, zda organizace vede podvojné účetnictví či jak jsou formulovány stanovy organizací nebo jaká je kvalita webových stránek a jak velký je okruh klientů či uživatelů služeb neziskových organizací. Rozhodování na co přispět ovlivňuje i to, jak nezisková organizace mění život v regionu či jak spolupracuje se samosprávou.