Vyplývá to z průzkumu platební morálky ve 25 zemích EU, který představila společnost Intrum Justitia.

Nejméně se v placení opožďují Finové a Švédové, maximálně o sedm dní. Naopak ve srovnání s Portugalskem jsme na tom ještě dobře - v zemi na Pyrenejském poloostrově se faktury hradí v průměru až 40 dní po splatnosti.

Celková doba, po kterou musí podniky čekat na platby (včetně doby řádné splatnosti), přitom není v Česku na evropské poměry nikterak špatná - jde o 49 dní. ČR je tak na tom v tomto ohledu lépe než například Británie (51,5 dne) nebo Itálie (97 dní).

Problém je, že v těchto zemích mají lidé větší jistotu, že své peníze dostanou. Průměrné platební ztráty jsou totiž v ČR nejvyšší z celé Evropy a činí 3,5 procenta. Znamená to, že Češi nikdy nedostanou 3,5 procenta z celkově vyfakturované částky. Nejmenší platební ztráty, 0,1 procenta, mají Finové. Následují je Švédové a Irové. V Itálii činí například platební ztráty 1,3 procenta a ve Velké Británii 1,9 procenta.

Na vině někdy i neznalost účetnictví

Platební morálka se bude v Česku podle ředitele společnosti Intrum Justitia Ivo Klimeše zlepšovat. Důvodem bude další vývoj ekonomiky a takzvaný outsourcing, kdy firmy budou například i účetnictví převádět na specializované firmy. Příčinou špatné špatnou platební morálky je totiž i nedokonale vedené firemní účetnictví.

Řada firem v Česku má přitom z najímání specialistů na některé činnosti, jako jsou účetnické či právní služby, doslova hrůzu. Podle průzkumů se obávají ztráty kontroly nad vedením firmy, nechtějí si "pustit k tělu" cizí společnost a také riskovat negativní reakce svých zaměstnanců.