Podle Právem oslovených právníků ale utajováním smlouvy vláda porušuje zákon o svobodném přístupu k informacím a měla by ji veřejnosti bez dalších průtahů ukázat.

Exministr Tlustý po listopadovém podpisu smlouvy uvedl, že ČR, přesněji řečeno daňoví poplatníci, za smír s Nomurou zaplatí až sedm miliard korun. Podle slibů ministerstva financí (MF) měla být smlouva o smíru zveřejněna nejpozději do konce března, poté byl termín změněn na přelom dubna a května. [celá zpráva]

Premiér Mirek Topolánek (ODS) ale minulý týden ve Sněmovně v odpovědi na interpelaci místopředsedy Sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) řekl, že MF smlouvu ani ve druhém slíbeném termínu neodtajní kvůli hrozící arbitráži mezi státem a ČSOB a z toho vyplývající potřeby ochrany ekonomických zájmů státu vzhledem k oceňování bývalé IPB.

Důvody utajení se podle premiéra změnily

"Vzhledem k potenciální hrozící arbitráži s ČSOB, která je potvrzena i regulátorem, tj. centrální bankou, ministerstvo financí přehodnocuje proces odtajnění smlouvy," řekl Topolánek. Původním argumentem vlády, proč smlouvu nemůže odtajnit, přitom byly nespecifikované benefity pro Českou národní banku.

Otázky, které zůstávají mezi ČSOB a státem otevřené, tedy tzv. pohledávky s právní vadou z dob IPB, ale podle mluvčího ČSOB Milana Tománka "nemají žádnou přímou vazbu na vyrovnání mezi státem a Nomurou".

"Ministerstvo nemá co přehodnocovat," reagoval pak na premiérova slova Zaorálek. Rozhodnutí nezveřejnit smlouvu je podle něho protizákonné. Řada právníků mu v tom dává za pravdu. "Vláda nemá právo utajovat smlouvu jako celek," řekl Právu expert jedné z největších pražských advokátních kanceláří, který si nepřál být jmenován.

Kalouskovo ministerstvo ještě před deseti dny Právo ujišťovalo, že smlouvu s Nomurou zveřejní na přelomu dubna a května. "MF zahájilo kroky, které povedou k odtajnění dohody s Nomurou. Je naším přáním smlouvu odtajnit co nejdříve. Učiníme tak ihned, co pominou důvody utajení. Dohoda je totiž v režimu utajovaných skutečností. Nyní předpokládáme, že tyto důvody by mohly pominout na přelomu dubna a května," řekl Právu mluvčí MF Ondřej Jakob. Ministerstvo podle něho postupuje přísně v souladu se zákonem o utajovaných skutečnostech, navíc dohoda o narovnání obsahuje pasáže chráněné obchodním a bankovním tajemstvím.

Podle oslovených právníků ale smlouva s Nomurou nemůže být ani předmětem ochrany obchodního tajemství.

Záhadné počty

Zatím není ani jasné, kolik stát Nomuře nakonec zaplatí. "Právě probíhá finální oceňování bývalé IPB a o veškerých detailech ocenění bude veřejnost informována ihned po dokončení procesu," přislíbil Jakob. Zatím tak ale MF neučinilo a na veřejnosti se množí spekulace, zda smlouva s Nomurou byla opravdu pro stát tak výhodná, jak vláda Mirka Topolánka tvrdila.

S plánovanou úhradou odškodného ve výši až sedmi miliard korun pro Nomuru za uzavření smíru s ČR nesouhlasí ani řada ekonomů. Podle nich je zarážející, jak vláda k takovému číslu vůbec došla.

Nomura totiž chtěla po ČR v londýnské arbitráži 40 miliard korun za diskriminaci a neochránění své investice v padlé Investiční a poštovní bance. Česko naopak v tzv. curyšské arbitráži požadovalo po Nomuře kvůli jejímu špatnému hospodaření v IPB téměř 120 miliard. Odstupující ministr financí Tlustý ale loni v prosinci šokoval přiznáním, že MF se už v létě rozhodlo snížit žalovanou částku na pouhou jednu až tři miliardy.

Tlustý odmítl vysvětlit, na základě čeho byla žalovaná částka tak razantně snížena. Podle expertů je totiž zcela neobvyklé, že žalující strana ještě před prvoinstančním rozhodnutím arbitrů takto slevuje ze svých nároků.

"Nechápu, jak ministerstvo mohlo k takto nízké částce v curyšské arbitráži dojít, a proč ji vůbec používá," řekl tehdy Právu zdroj dobře obeznámený s průběhem jednání.

MF však odmítlo zveřejnit i hodnověrné podklady, o které opírá jím odhadnutou újmu 70 miliard korun pro ČR v případě, že by nedošlo k narovnání a ČR by oba spory s Nomurou prohrála.

Podle informací Práva se přitom loni Česko s Japonci už téměř dohodlo na takzvané variantě nula plus. Ta spočívala v tom, že by Nomura zaplatila ČR asi tři miliardy korun, konkrétně 100 miliónů eur.