"Jsme připraveni diskutovat různé modely výpočtu nemocenské," řekl Nečas Právu. Na tom současném se mu především nelíbí, že lidé - zvláště se středními a s vyššími příjmy - příliš doplácejí na dlouhodobé marodění.

Zatímco výpadek platby za třídenní nemoc podle něj nezasáhne příliš do celkových příjmů rodin, několik týdnů či měsíců už může být velký problém. "Dlouhodobý výpadek příjmů například živitele rodiny opravdu může vést k velmi problematickým sociálním důsledkům," uvedl ministr.

Uvažuje proto o změně výpočtu dávek tak, že by existovaly "různé náhradové poměry (výše dávek) u onemocnění do dvou týdnů, do jednoho měsíce, případně dalších". Nebrání se ani diskusi o zjednodušení výpočtu nemocenské s výhradou, že nemůže vést k velkým finančním dopadům. "Jinak, čím jednodušší, tím lépe," dodal ministr. Bližší představu změn výpočtu dávek zatím nepředstavil.

Strop pojistného až od sta tisíc měsíčně

Naopak jasně se vyjádřil o záměru zavést strop při platbě sociálního pojistného. "Považuji za vhodné začít u odvodů z pětinásobku průměrné mzdy." Znamená to, že strop pojistného by se zatím týkal lidí s měsíční hrubou mzdou kolem sta tisíc korun. Co by si občan vydělal nad tuto částku, z toho by už pojistné neplatil.

"Nepoužívání stropu je velmi nestandardní záležitost. V drtivé většině zemí je zaveden," dodal ministr. Náš systém je v tomto ohledu poměrně nespravedlivý. Zatímco při jakémkoli, i mírném zvýšení platu, se zaměstnanci automaticky zvyšují odvody na pojistné, nemocenská dávka je omezená. Za měsíc nemoci můžete nyní dostat maximálně 12 995 Kč. Tuto dávku obdrží zaměstnanec, jehož hrubý měsíční plat je od 24 tisíc korun výš.

Nečas je dále přesvědčen, že nový zákon o nemocenském, podle kterého se od ledna 2008 firmám sníží pojistné a za to začnou první dva týdny nemoci lidem proplácet samy, způsobí značný problém malým podnikům.

"Za prvé úspora pojistného pro ně nebude tak zajímavá jako pro velké firmy, za druhé, kontrolovat nemocnost je pro ně poměrně problematické, a za třetí, výpadek už několika lidí může mít pro malou firmu devastující účinek na její fungování," vyjmenoval Nečas.

Podnikům do 50 zaměstnanců tedy chce vytvořit možnost, aby nebyly striktně povinny účastnit se nového nemocenského systému. "Aby měly možnost buďto zůstat ve stávajícím státním systému, kdy by nadále nemocenskou hradil stát, nebo by existovaly nějaké refundace."

Zákon zatím počítá s tím, že firmy do 25 zaměstnanců by si mohly zvolit výjimku. Pak by se jim pojistné nesnížilo, odváděly by tolik co dnes (3,3 %) a za to by jim Česká správa sociálního pojištění refundovala polovinu vyplacených náhrad mezd za marodící zaměstnance. "Chceme pro ně nalézt jiný model," dodal Nečas.

Předpokládá, že pokud by se podařilo udělat takové změny, aby vznikl dobře fungující systém, který nemotivuje pojištěnce ani zaměstnavatele ke zneužívání, mohly by se na něm uspořit řádově miliardy: "Není to dvojciferné číslo," zdůraznil.