"Reklama, která byla uváděna v denním tisku, reklamních materiálech pojišťoven či obchodními zástupci, slibovala velice zajímavé zhodnocení vložených peněz," řekl novinářům Martin Reisinger z SOS. Lidé podle něj na základě této reklamy pojišťoven očekávali výnosy v desítkách tisíc korun, skutečné zhodnocení ale činilo pouze několik desítek korun.

Pojišťovny se tak podle Reisingera mohly při lákání nových klientů dopustit klamavé reklamy. SOS na to upozornilo dozorové orgány, ty ale nemohou zasáhnout, protože zákon o regulaci reklamy stanovuje tříletou promlčecí lhůtu. Klienti přitom skutečné výnosy zjistili až po pěti letech.

Proto chce sdružení legislativu změnit. "SOS vypracovalo návrh na změnu zákona o regulaci reklamy. Jedná se o to, aby tříletá prekluzivní lhůta byla prodloužena na takovou dobu, aby se dozorové orgány takovou klamavou reklamou mohly i zpětně zabývat," uvedl Reisinger.

Místo tisíců dostal desetikoruny

Jeden z poškozených je Pavel Pospíšil, který uzavřel u České pojišťovny životní pojistku na pět let s cílovou částkou 100.000 korun při vkladu 80.000 korun. "Uzavřel jsem ji v roce 2000 na základě reklamy České pojišťovny, která v ní uváděla vysoké výnosy z předchozích let. Zapomněla samozřejmě uvést, zda se takové výnosy dají očekávat i v dalších letech," řekl novinářům Pospíšil.

Česká pojišťovna mu v roce 2001 oznámila, že jeho výnosy činí 31 korun a v následujících letech byly nulové. "Ještě v roce 2001, kdy jsem dostal připsáno 31 korun, tak Česká pojišťovna ve své reklamě uváděla ty vynikající výsledky a vysoké výnosy. Podle mého soudu jde vyloženě o klamavou reklamu," uvedl Pospíšil.

Lidé by si podle SOS při uzavírání smluv s pojišťovnami měli důkladně prostudovat smlouvy, a to zejména garanci výše finančního plnění v době delší než tři roky. "Po uplynutí tří let od uzavření smlouvy se bohužel nebudou moci u dozorových orgánů domáhat zásahu pro klamavou reklamu a nezbude jim nic jiného, než se svých práv domáhat soukromoprávní žalobou," upozornil Reisinger.