Hlavní obsah
Jiří Kajínek u Krajského soudu v Plzni při jednání o obnovení procesu v září 2005 Foto: Dorian Hanuš, Právo

Prezident Miloš Zeman udělí milost na doživotí odsouzenému vězni Jiřímu Kajínkovi (56), který si odpykává nejpřísnější možný trest za dvojnásobnou nájemnou vraždu a pokus o další z konce května 1993. Zeman to řekl ve čtvrtek v TV Barrandov s tím, že rozhodnutí o milosti podepíše po svém návratu z návštěvy Číny, kam odletěl v podvečer. Vracet do Prahy se má 17. května.

Jiří Kajínek u Krajského soudu v Plzni při jednání o obnovení procesu v září 2005 Foto: Dorian Hanuš, Právo
Zeman pustí Kajínka na svobodu

„Rozhodnutí o udělení milosti už je připraveno, hotovo. Až se vrátím z Číny, tak ho podepíšu. V druhé polovině května dostane pan Kajínek milost,“ řekl prezident s tím, že po svém propuštění bude Kajínek sedm let v podmínce.

Zeman tak zcela popřel vlastní tři podmínky, které si sám stanovil pro udělování milostí, tedy vážný zdravotní stav odsouzeného, jeho zajištěné rodinné zázemí a to, že nebyl odsouzen za závažný trestný čin. Ještě před svým zvolením se zavázal, že „nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů”. Milosti, kterých udělil zatím sedm, označoval za zbytečný „monarchistický” přežitek a tuto agendu přesunul na ministerstvo spravedlnosti.

Z prvního projevu Miloše Zemana ve Sněmovně po zvolení prezidentem v roce 2013
„Zavázal jsem se již před volbami, že nebudu vyhlašovat amnestie a že nebudu udělovat milosti s výjimkou humanitárních případů, že někdo umírá ve vězeňské nemocnici, zbývá mu několik posledních týdnů jeho života, nedopustil se závažného trestného činu a má domácí prostředí, v němž svůj život může důstojně dožít.”

Zemanovo rozhodnutí je naprostým precedentem, protože Kajínek se v novodobé české historii stane vůbec prvním na doživotí odsouzeným, který dostal milost. Prezidentův krok se tak naprosto vymyká všem zvyklostem a už předem jej odsoudila řada osobností z řad české justice.

Kajínek přitom mohl poprvé o podmínečné propuštění na svobodu požádat až v roce 2022, kdy mu bude 61 let.

Pokoš: Mám obavy

„Nemám slov. To je Kocourkov, tohle není možné,“ byla první slova viditelně otřeseného Vojtěcha Pokoše, bratra jedné z obětí, který byl při střelbě také zraněn, poté, co se dověděl o rozhodnutí prezidenta.

Kvůli propuštění Kajínka však podle svých slov nechystá překopat dosavadní život a stěhovat se ze současného místa v Rakousku, či se někde skrývat. „Jasně, že mám obavy. Je to psychopat, vím, co dokáže. Měnit svůj život ale kvůli němu nebudu,“ řekl Právu Pokoš.

Zastírací manévr? Prý ne

„Někteří lidé se domnívají, že to dělám proto, abych zakryl vládní krizi, já ji naopak odkrývám,“ řekl prezident, který v současnosti čelí kritice za to, že údajně nepostupuje podle ústavy, když váhá s odvoláním ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Jako argument, že nevytáhl „kartu Kajínek” jako zastírací manévr, uvedl, že úvahu o možném udělení milosti pronesl na setkání s občany v Čáslavi už na začátku dubna, kdy ještě žádná vládní krize neprobíhala.

První dáma Ivana Zemanová se setkala s Jiřím Kajínkem

Foto: Twitter/Jiří Ovčáček

Kajínek za mřížemi sedí od roku 1994, tedy fakticky již 23 let, i když v roce 2000 byl tři měsíce na svobodě. Tehdy v říjnu totiž uprchl z nejpřísněji střežené české věznice Mírov a poté se skrýval, než ho v prosinci téhož roku zatklo policejní komando v jednom pražském bytě.

Odsouzen za dvojnásobnou vraždu

Kajínka poslaly plzeňský krajský a následně pražský vrchní soud na doživotí za mříže v roce 1998. Podle jejich verdiktů v květnu 1993 zastřelil v plzeňských borských serpentýnách podnikatele Štefana Jandu, jeho bodyguarda Juliána Pokoše a těžce zranil bratra druhého jmenovaného Vojtěcha Pokoše.

Právě ten následně označil za vraha Kajínka, za čímž si stojí i po 24 letech od činu dodnes. Naposledy letos v dubnu Právu řekl, že střílel Kajínek. Těmito slovy přitom reagoval na výrok prezidenta Zemana, který před měsícem uvedl, že vážně uvažuje o Kajínkově milosti, protože není přesvědčen o jeho vině. Sám odsouzený se k činu nikdy nepřiznal a opakovaně v různých žádostech o obnovu řízení neúspěšně poukazoval na řadu nesrovnalostí či dokonce údajných nezákonností při vyšetřování případu.

Ostatně v Kajínkův prospěch už v minulosti hned tři různí ministři spravedlnosti včetně nynějšího předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského podávali stížnosti pro porušení zákona. Nejvyšší soud je ale vždy smetl ze stolu.

Anketa
Měl by podle vás Miloš Zeman udílet více milostí?
Ano
14.6 %
Ne
85.4 %
Celkem hlasovalo 9238 čtenářů.

Kauza Jiří Kajínek

Jiří Kajínek (1961) je pravděpodobně nejznámějším vězněm v Česku. 23. června 1998 byl Krajským soudem v Plzni odsouzen na doživotí za vraždu a další méně závažné trestné činy.

Trestného činu vraždy se dopustil tím, že dne 30. května 1993 zastřelil plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda. Druhý člen ochranky Vojtěch Pokoš přežil jen díky včasnému lékařskému zákroku a stal se korunním svědkem. K tomuto činu se ale Jiří Kajínek nikdy nepřiznal a svoji účast na vraždách kategoricky popřel.

Kajínek proslul opakovanými útěky z vězení. Poprvé se nevrátil do věznice z dvoudenního přerušení trestu v lednu 1993 a o čtyři měsíce později spáchal vraždy, kvůli nimž byl odsouzen. Podruhé utekl z vazební věznice v Českých Budějovicích v červenci 1994, ale ještě týž den byl chycen. V září 1996 se pokusil o útěk z valdické věznice, ale za dvacet minut byl dopaden.

Poslední útěk, z věznice Mírov, zrealizoval 29. října 2000 a trval přes měsíc, když byl 8. prosince za pomoci URNA zadržen v bytě pětinásobného vraha Ludvíka Černého, jenž si též odpykává trest na Mírově.

U části veřejnosti převládá názor, že Kajínek je nevinný a že se stal obětí komplotu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků