Hlavní obsah
Ilustrační snímek. Foto: Milan Malíček, Právo

Zanikly dvě stovky svěřenských fondů

V Česku bylo v minulých čtyřech letech založeno více než 700 svěřenských fondů, do kterých lidé z nejrůznějších důvodů uklidili svůj majetek. Dvě stovky fondů přestaly ke konci června existovat. Jejich správci je totiž nezapsali do rejstříku svěřenských fondů.

Ilustrační snímek. Foto: Milan Malíček, Právo
Zanikly dvě stovky svěřenských fondů

Povinnost zápisu do 30. června 2018 se týkala všech fondů. Prostřednictvím on-line evidence se však zobrazuje 532 zapsaných fondů. Finanční správa přitom podle svého mluvčího Petra Habáně nyní eviduje 725 svěřenských fondů, které se u ní přihlásily jako plátci daně.

Jak Právu potvrdila mluvčí ministerstva spravedlnosti Alžběta Šírková, v rejstříku jsou zapsané také oba svěřenské fondy premiéra Andreje Babiše (ANO) – AB private trust I a AB private trust II. Babiš do nich převedl majetek včetně holdingu Agrofert loni kvůli zákonu o střetu zájmů. Pokud by tak neučinil, firma by podle zákona přišla o přístup k některým státním dotacím.

Díky rejstříku jsou všechny podstatné informace o svěřenském fondu dostupné pro státní orgány, jako jsou finanční úřady, Policie ČR či Česká národní banka. Dalším výrazným přínosem je podle Jamese Turnbulla z Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů identifikační číslo, které souvisí s registrací fondu. „Jeho existence by měla mít pozitivní vliv například na spolupráci s bankami či jinými oficiálními organizacemi,“ dodal.

Je v nich majetek za stovky miliard

Turnbull již dříve uvedl, že evidence zřejmě nebude mít viditelný dopad na fungování svěřenských fondů premiéra Babiše. Veřejně dostupné informace jsou totiž výrazně omezené. „U jeho fondů je navíc většina informací již veřejně známá,“ podotkl.

Odborníci se shodují, že v necelých pěti stovkách svěřenských fondů, které jsou zaznamenány v rejstříku, je majetek v řádu stovek miliard korun. Zakladatelé fondů do nich převedli svůj majetek nejčastěji kvůli tomu, aby ho buď uchránili pro potomky, anebo také před nimi.

Mezi výhody těchto fondů patří i anonymizace majetku, jeho nedotknutelnost při exekuci na majetek zakladatele, správce či obmyšleného (beneficienta) a zároveň se díky nim může předcházet dědickým přím a nejasnostem.

Podle Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů na jaře nefungoval dálkový přístup, takže notáři zhruba před dvěma měsíci nemohli zápisy do rejstříku uskutečňovat. „Tento technický problém se podařilo odstranit. Systém je tudíž plně funkční,“ potvrdila Právu Šír­ková.

Někteří právníci rušení svěřenských fondů jen kvůli jejich nezapsání do rejstříku kritizují. „Je to zvláštní, protože tím dojde k zásahu do práv osob, kterým založením svěřenského fondu určitá práva vznikla. Například i očekávali, že dostanou nějaký majetek. Ten se teď vrátí zakladateli fondu,“ sdělil Právu jeden pražský advokát.

Někteří beneficienti by teď podle něj mohli správce fondu teoreticky žalovat o náhradu škody.

„Znám i případ, kdy jeden člověk založil svěřenský fond na podporu rodiny, ve prospěch manželky a tří dětí. Pak si ale našel nějakou barovou tanečnici a chtěl si majetek vzít z fondu zpět a podělit se o něj se svojí novou přítelkyní. Zákon mu to neumožňoval, teď má však jednoduchou cestu. Když se fond nezapíše do rejstříku, majetek se mu vrátí,“ uvedl advokát příklad z praxe.

Některé svěřenské fondy ale podle něj vznikly také jen „na zkoušku“, s minimálním svěřeným kapitálem, aby zakladatelé poté mohli zjišťovat výhody tohoto nového institutu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků