Hlavní obsah
Zámek Opočno Foto: Barbora Zpěváčková, Novinky

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane v majetku státu. Po mnoha letech sporů o tom v úterý rozhodl Ústavní soud, který zamítl stížnost Kristiny Colloredo-Mansfeldové, jež usilovala o jeho vrácení. Colloredo-Mansfeldová namítala, že o zámek přišli její předci kvůli rasistické perzekuci od nacistů. Senát se soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ale její argumenty nevyslyšel.

Zámek Opočno Foto: Barbora Zpěváčková, Novinky
Zámek Opočno zůstane státu

Spor o vydání zámku u českých soudů trvá už od roku 1991. Soudní bitvy měly několik překvapivých zvratů, Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek jistou dobu spravovala. Po zásahu ÚS z roku 2007 je ale objekt v péči státu.

Soudy po dřívějším zásahu ÚS sice dědičce povolily obnovu procesu, ovšem i poté došly k závěru, že ani nové důkazy na věci nic nemění. Justice památku v dubnu 2016 pravomocně přiřkla státu, v únoru 2017 verdikt potvrdil Nejvyšší soud.

Colloredo-Mansfeldová usiluje v jiném sporu i o navrácení mobiliáře zámku.

Důvody konfiskace byly podle pravomocného verdiktu spíše politické. Nacisté Colloredo-Mansfeldy pokládali za rod ve smyslu rakousko-monarchistickém, jehož mladší členové se hlásí k české národnosti.

Colloredo-Mansfeldová marně namítala, že soudy nesprávně posoudily nově předložené důkazy a porušily tak její ústavně zaručené právo na soudní ochranu. Krajský soud údajně pominul důkazy rasové perzekuce její rodiny, např. důkaz o nacistické konfiskaci majetku její babičky jako Židovky.

ÚS: Jen nejextrémnější případy

ÚS upozornil, že mimo období let 1948 až 1990 lze odškodňovat pouze nejextrémnější případy bezpráví, tedy například pokud došlo ke konfiskaci kvůli rasové perzekuci. „Tou je nutno rozumět jen nejkřiklavější formy rasismu, páchané za 2. světové války zejména formou holocaustu, a nikoli jiné formy perzekuce z důvodů národnostních nebo politických. Rasové perzekuci neodpovídá sama situace, v níž byla zbavena vlastnického práva k majetku osoba, jež měla či mohla mít židovské předky,“ upozornil Suchánek.

„Nelze pochybovat o zločinnosti konfiskační praxe prováděné nacistickými úřady. Československý stát se v poválečném období snažil odčinit důsledky nezákonných majetkových přesunů z doby nesvobody. Sedm desítek let po skončení války je tato reparace nesmírně obtížná, ne-li nemožná. I proto omezil restituční zákon o mimosoudních rehabilitacích přezkoumávání přechodů majetku předcházejících rozhodnému období na nejextrémnější případy,“ dodal Suchánek.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků