Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: ČTK/DP,

Změna času: víc škody než užitku

V celé Evropské unii má v roce 2021 skončit povinné střídání zimního a letního času, které bylo zavedeno kvůli energetickým úsporám. Podle účastníků čtvrtečního workshopu ministerstva dopravy jde o rozumný záměr. Změna času totiž neplní svůj původní účel a přináší víc škody než užitku.

Ilustrační foto Foto: ČTK/DP,
Změna času: víc škody než užitku

„Důvodem byla potřeba úspor elektřiny. Jak ale ukazují studie, v současné době jsou její úspory už jen zanedbatelné. Celosvětově dosahují pouze 0,34 procenta roční spotřeby a v Česku je to dokonce jen 0,104 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Jak vyčíslil, pro ČR to znamená roční úsporu 50 milionů korun. Tedy stejně, kolik by činil přínos ekonomice, kdyby kaž­dý z nás produktivně odpracoval denně jednu až dvě minuty navíc. „Střídání času má přitom negativní důsledky ve větším počtu infarktů a dopravních nehod,“ zdůraznil Kovanda.

Stejný názor má i Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. „Dopady zejména prvních dnů letního času na organismus jsou jednoznačně negativní. Buněčné hodiny máme v těle nastaveny v závislosti na tom, že se střídá den a noc. Časový systém tak ovlivňuje spánek, pracovní aktivitu, přijímání potravy, schopnost se učit i paměť. A pro většinu z nás je zásadní ranní světlo. Přitom se v březnu kvůli letnímu času budíme za tmy,“ řekla.

Jak ovšem Sumová upozornila, pokud by se střídání času zrušilo a zaveden byl jako celoroční letní čas, bylo by to vzhledem k dopadům na lidské zdraví ještě horší než dnes. Proto se odborníci v ČR shodují, že standardním celoročním časem by měl být ten zimní.

Loňský průzkum agentury STEM/MARK přitom ukázal, že se záměrem zrušit střídání času souhlasí sice 70 procent Čechů, ale 44 procent všech dotázaných by bylo právě pro celoroční letní čas. „Lidé navíc mají obavu, že to může mít každá země jinak a v Evropě vznikne chaos,“ řekl sociolog STEM/MARK Jan Burianec.

Unie nejednotná

Takovým názorům nahrává současná situace v EU, kdy se postoje jednotlivých států značně liší. Zatímco Česká republika a Rakousko upřednostňují zachovat zimní čas, Polsko je pro čas letní, Německo se ještě definitivně nerozhodlo a Slovensko čeká, jak se ostatní dohodnou. Podobně rozdílné názory panují i v dalších částech Evropy.

Vedoucí oddělení záležitostí EU ministerstva dopravy Petra Holubičková potvrdila, že ke shodě je ještě daleko. Koordinováním postojů unijních zemí ke zrušení střídání času se totiž letos nezabývala nejen Rada Evropy, ale ani Rada ministrů dopravy, která je tím pověřena.

„Otázkou je, jak se ke zrušení střídání času postaví nový Evropský parlament, který vzešel z letošních voleb. Členské země čekají také na stanovisko nové Evropské komise. O tom, který čas budou jako celoroční preferovat, se přitom státy mají rozhodnout do 1. dubna 2020,“ připomněla Holubičková.

Není tedy vůbec jasné, jestli ke zrušení střídání času v roce 2021 skutečně dojde. Jisté je, že v neděli 27. října se ručičky hodinek vrátí ve dvě v noci o hodinu zpět a v Česku začne zimní čas. Spánek se nám tak prodlouží o šedesát minut.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků