Článek
Ministerstvo financí ve čtvrtek zveřejnilo tři odstavce z padesátistránkové zprávy OLAF. Podstatná je z toho ale pouze jedna věta, která říká, že vyšetřování OLAF zjistilo nesrovnalosti a navrhuje zajištění vyškrtnutí dotace pro Čapí hnízdo z evropských fondů. Co to podle vás znamená?
OLAF je součástí Evropské komise, je to specializovaný úřad, jehož cílem je vyšetřovat podvodné jednání. To je určitý způsob správního řízení, a pokud shledá nějaký druh podvodného jednání, vydá zprávu.
To se v tomto případu stalo. Takže první, co můžeme říct, že na základě správního vyšetřování Evropská komise dospěla k závěru, že se v kauze Čapí hnízdo událo nějaké podvodné jednání.
Není vůbec nestandardní, kdyby tam jeho jméno nebylo.
Andrej Babiš se ke zprávě OLAF nechce vyjadřovat s tím, že se ho netýká. Už ve čtvrtek médiím říkal, že v ní nefiguruje a není dotčenou osobou. Skutečně se ho ta zpráva netýká?
To je nesmysl. Byl vlastníkem a dodnes je podle mého názoru ovládající osobou společnosti, která je podezřelá z podvodného jednání. Samozřejmě OLAF posuzuje podvodné jednání z pohledu evropského práva a jeho úkolem není ukazovat na konkrétní fyzickou osobu, pokud ten projekt nebyl fyzické osoby.
Toto byl projekt společnosti, která se jmenovala Farma Čapí hnízdo a u této entity on konstatoval podvodné jednání. Takže není vůbec nestandardní, kdyby tam jeho jméno nebylo.
Jak si vysvětlujete pojem nesrovnalost v bruselském úředním žargonu?
Pojem nesrovnalost má několik součástí. Prvním typem nesrovnalosti může být porušení zákona, třeba českého zákona o veřejných zakázkách. Nebo to může být systémová nesrovnalost, tedy na úrovni poskytovatele, který špatně poskytuje peníze nebo peníze špatně kontroluje.
Luxusní farma Čapí hnízdo
A pak tam může být i podvodné jednání, tedy podvod tak, jak je definovaný v českém právním řádu.
A co to podle vás pro české úřady znamená?
Pokud je to uzavřená nesrovnalost, a jak jsem pochopil z dostupných zdrojů, mělo by to tak být, tak v tuto chvíli by ty výdaje (eurodotace pro Čapí hnízdo – pozn. red.) měly být automaticky označeny za nezpůsobilé. Evropská komise tak může peníze neproplatit nebo po Česku vymáhat, aby je vrátilo.
Říkal jste, že pokud EK označí nějaký výdaj za nezpůsobilý, bude žádat o jejich vrácení. Nicméně ministerstvo financí již oznámilo, že Komise ty peníze již proplatila a trvá na tom, že žádné peníze vracet nebudeme. Jak si to vysvětlujete?
V tuto chvíli se uzavírají jednotlivé operační programy, jako například ROP Střední Čechy (od něj Čapí hnízdo získalo dotaci – pozn. red.). U problematických projektů se to musí nějak vyřešit. Jsou dvě možné cesty.
Buď Česko samo tento výdaj vyjme z evropského financování, a pokud má v rámci daného operačního projektu zrealizovaných víc projektů, než byla celková alokace operačního programu, tak tyto výdaje může nahradit jinými. Pokud by se toto stalo, a mluví o tom i paní (Alena) Schillerová (ministryně financí za ANO), Česká republika vyčerpá všechny peníze a nepřijde ani o jedno euro.
Kdyby to ale Česká republika odmítla, řekla, že s vyjmutím nesouhlasí, tak by Komise musela ty peníze Česku odečíst a o 50 miliónů by se přišlo.
Pokud je výdaj označený za nezpůsobilý, jakým způsobem by se k tomu měl postavit ROP Střední Čechy, který dotaci Čapímu hnízdu v letech 2008 až 2010 udělil?
Pokud tam bylo podvodné jednání ze strany příjemce, měl by peníze vymáhat. A to v jakémkoli případě. Nemělo by to mít žádnou návaznost na české orgány.
To znamená, že by nemusel čekat na pravomocné rozhodnutí českého soudu a mohl by začít konat na základě zprávy OLAF?
Nedokážu si představit, že by uzavřená nesrovnalost OLAF byla úřadem (ROP Střední Čechy) ignorovaná a že by to nevymáhal.
To znamená vymáhat příslušnou finanční částku po majiteli farmy?
Ano, dneska je to firma Imoba (patří do svěřenského fondu Andreje Babiše – pozn. red.), se kterou Farma Čapí hnízdo splynula.
Kauza Čapí hnízdo
Práce na projektu přestavby zanedbaného statku a lihovaru u Benešova na konferenční centrum začaly v roce 2006. Majitelem se stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil Andreji Babišovi. Postupem času přešla pod akciovou společnost Farma Čapí hnízdo s anonymními majiteli. Tato firma po zákazu anonymních akcií v roce 2014 zanikla a Čapí hnízdo přešlo zpět pod Imobu, která spravuje nemovitosti skupiny Agrofert.
Dotaci ve výši 50 milionů korun projekt získal v srpnu 2008. Dokončen a otevřen byl o dva roky později, už v té době byl v médiích spojován s Babišem, který však vlastnictví odmítal. Týdeník Ekonom tehdy uvedl, že firma při žádosti o dotaci byla brána jako malý podnik a v případě propojení s kapitálově silnější společností by dotaci nezískala.
V roce 2011 bylo při jednom z auditů zjištěno, že Farma Čapí hnízdo požádala v roce 2009 o jednu platbu dřív, než uhradila příslušnou fakturu. Kvůli porušení podmínek byla firmě vyměřena pokuta, která včetně penále dosáhla šesti milionů korun. V roce 2012 však byla většina odpuštěna, firma zaplatila 37 000 korun plus penále.
Babiš rok poté v Reflexu uvedl, že s Čapím hnízdem nemá nic společného a neví, komu patří. Společnosti prý půjčil 400 milionů korun a má tam pronajatu jednu budovu. Jen rok nato uvedl, že skupina Agrofert převzala „ztrátovou a předluženou farmu” Čapí hnízdo.
V roce 2015 policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo. Babiš už předtím řekl, že si není vědom žádného pochybení. Věcí se začal zabývat Evropský úřad proti podvodům (OLAF) a stala se i hlavním tématem pro mimořádnou schůzi Sněmovny. Na ní Babiš původně majitele firmy sdělit odmítl, posléze však řekl, že farmu Čapí hnízdo vlastnili v době získání dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Sněmovna pak na návrh ČSSD mimořádnou schůzi přerušila do doby, než OLAF zveřejní výsledky svého vyšetřování.
Kauza přispěla ke konci Babiše na postu ministra financí. Ve funkci ho 24. května 2017 vystřídal člen ANO Ivan Pilný.
