Článek
„Když bude chtít zůstavitel někoho vydědit, tak v závěti napíše, že ho prostě vyděďuje a tečka. Nově už tedy nebude muset do závěti napsat ty důvody, pro které to činí,“ přiblížil Právu Pospíšil.
Podle dnešní úpravy totiž zůstavitel musí svůj záměr konkrétně podložit. Zákon přitom přesně vyjmenovává situace, kdy zavržený příbuzný nemá nárok ani na korunu z dědictví.
Třeba pokud v minulosti neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, neprojevoval opravdový zájem o zůstavitele, trvale vedl nezřízený život či byl odsouzen k úmyslnému trestnému činu na dobu delší než jeden rok.
Pokud toto zdůvodnění není v závěti, pak je vydědění neplatné. Jenže jedním z důsledků dnešní praxe je, že lidé svou závěť často píší bez odborníka, a proto ony zákonné důvody pro své rozhodnutí nedokáží dostatečně zformulovat. Výsledkem pak bývá neplatný testament.
Vyděděnec se může bránit u soudu
Pospíšil chce proto budoucím zůstavitelům při sepisování závěti ulehčit. Sice i nadále nebude možné vydědit kohokoli z rodiny bezdůvodně, podmínky pro vydědění zůstanou stejné, ale své rozhodnutí už nebude muset vysvětlovat. Jeho závěť tak na rozdíl ode dneška zůstane platná.
„Filozofie občanského zákoníku je taková, že ty úkony budou mnohem jednodušší a příznivější pro obyčejného člověka. Když tedy občan bude chtít někoho vydědit a nebude schopen to do závěti popsat, tak to přesto bude platné vydědění,“ podotkl Pospíšil.
Vyděděnci navíc zůstane možnost závěť napadnout u soudu, kde bude muset prokázat, že svým předchozím chováním nenaplnil žádný ze zákonem daných důvodů pro vydědění a že tedy má dostat povinný díl.
Ministr doplnil, že autoři v navrhovaném zákoníku také chtějí zpřesnit jeden ze zákonných důvodů vydědění, kterým je nyní odsouzení za úmyslný trestný čin.
Nově se má objevit formulace, podle níž bude důvodem vydědění příbuzného pouze „odsouzení za trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze“.
„Čili už nebude někdo moci jiného vydědit třeba jen za odsouzení kvůli řízení bez řidičáku, ale už tam bude muset být více amorálnější podtext a zvrhlost toho pachatele,“ vysvětlil Pospíšil.
Méně peněz pro děti
Autoři zákoníku připravili i další změny týkající se dědictví. Jednou z nich je i snížení podílu na dědictví pro děti zemřelého. Podle Pospíšila tím dávají větší prostor pro manévrování lidem, kteří se rozhodli rozdělit svůj majetek na více stran a ne pouze nejbližší rodině, tedy manželovi či manželce a dětem.
Tito takzvaní neopomenutelní dědicové mají podle zákona vždy právo na určitý povinný podíl z pozůstalosti po zemřelém. V případě chybějící závěti si rozdělují celý majetek rovným dílem manžel či manželka a děti zůstavitele.
Také v případě, že zemřelý ve své závěti dává část majetku někomu jinému než nejbližší rodině, nebo ji rovnou v závěti vynechal, mají manželka a děti ze zákona nárok na svůj podíl.
Pokud je dítě nezletilé, musí podle nynější normy dostat celý svůj podíl z dědictví, pokud je mladistvé, náleží mu nejméně polovina jeho zákonného podílu. V návrhu nového občanského zákoníku už se ale výše těchto podílů snižuje.
„Nově by mělo platit, že povinný podíl u nezletilého dědice musí být alespoň tři čtvrtiny jeho zákonného podílu a u zletilého dědice alespoň čtvrtina jeho zákonného podílu,“ upřesnila mluvčí ministerstva Veronika Ludvíková.
„Teď zůstaviteli stát zákonem nařizuje, kolik ze svého majetku musí komu předat, aniž by s tím souhlasil. Proč by ale měl odkazovat majetek dítěti, které se o něj nikdy nestaralo,“ pozastavil se nad současnou normou Pospíšil.