Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Všude je sucho, do dolů pod Kladnem se ale vrací voda

Do vyrubaných prostorů pod Kladnem a do jeho okolí se vrací podzemní voda. Bez ohledu na trvající sucha se ve stametrových hloubkách relativně rychle zvyšuje hladina podzemní vody. Do míst, z nichž horníci vytěžili uhlí a kvůli těžbě také odčerpávali obrovské množství vody, znovu přitéká.

Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Všude je sucho, do dolů pod Kladnem se ale vrací voda

Nebude trvat příliš dlouho, prostory se zaplní, a dokonce se voda dostane na některých místech na povrch a měla by vytékat z podzemí do zdejšího potoka. To by mělo nastat podle odhadů v roce 2025.

Celkový objem důlních vod po zatopení vyrubaných prostor se odhaduje na 120 až 170 miliónů metrů krychlových vody, to je pro srovnání téměř polovina objemu slapské přehrady.

Do chvíle, než se voda dostane k povrchu, je potřeba vyřešit způsob čištění důlní vody kvůli jejímu znečištění při cestě uhelnou slojí.

„Voda se postupně vrací do míst, kde historicky, zhruba před dvěma stovkami let, bývala. Kvůli zpřístupnění ložiska uhlí se začalo odčerpávat postupně značné množství vody. Je možné, že do doby, než se dostane na původní hladinu nebo k povrchu, najde se pro ni jiné využití a bude se znovu čerpat,“ uvedl Tomáš Budín, vedoucí kanceláře ředitele státního podniku Palivového kombinátu Ústí, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti.

Dostane se i na povrch

„Teoreticky by tato voda mohla sloužit jako užitková v rámci některého průmyslového podniku, nebo dokonce při zajištění kvalitativních parametrů i jako zdroj pitné vody,“ dodal Budín. Prozatím se počítá s reálnou možností, že se kolem roku 2025 dostane mezi Dubí a Vrapicemi voda na povrch a začne tady vytékat do Dřetovického potoka.

„Na mnoha místech máme monitorovací sondy, jejichž prostřednictvím sledujeme jednak hladinu a také složení důlní vody,“ řekl vedoucí střediska Kladenské doly Vladimír Polívka.

Zpočátku přibývala rychleji, kolem dvaceti metrů za rok, v poslední době je to deset až dvanáct metrů ročně
Vladimír Polívka, vedoucí střediska Kladenské doly

„Než se dostane na povrch, musí se připravit čistička, aby bylo možné ji do potoka vypouštět,“ uvedl Vladimír Polívka. Dodal, že ve vodě po průchodu uhelnými doly zůstává obvykle nízké procento sloučenin síry, železa či manganu.

Podle měření v sondách hladina podzemní vody stoupá relativně rychle. Každé dva měsíce je to dokonce o jeden až dva metry.

„Zpočátku přibývala rychleji, kolem dvaceti metrů za rok, v poslední době je to deset až dvanáct metrů ročně,“ doložil čísla z měření Polívka.

Těžit uhlí na Kladensku se začalo zhruba před dvěma stovkami let. Začínalo se v okolí Vrapic, kde se uhlí objevilo téměř na povrchu. Postupně se horníci dostávali stále hlouběji směrem na západ až k Libušínu a Tuchlovicím, kde už byly doly v hloubce kolem 500 až 600 metrů. Z celého důlního prostoru museli vodu kvůli těžbě odčerpávat.

Za 220 let důlní činnosti na Kladensku se z podzemí vytěžilo odhadem 260 miliónů tun uhlí a s ním se odčerpalo i zmíněné množství vody. Těžba skončila v polovině roku 2002, v následujícím roce se zastavilo i čerpání důlní vody a podzemí se začalo znovu zatápět.

Poldovka rizikem

V roce 2014 se ale odhalil problém v podobě staré ekologické zátěže po ocelárnách Poldi. Město Kladno si nechalo zpracovat analýzu rizik možné kontaminace podzemních vod a vyšlo najevo, že hrozí kontaminace nejrůznějšími nebezpečnými odpady nahromaděnými pod bývalými hutěmi a ocelárnami Poldi.

Proto se rozšířila síť monitorovacích vrtů o dalších sedm, aby se zajistilo podrobné sledování hladiny důlních vod v širším okolí Poldovky.
„Zatím je důlní voda ve velké hloubce a je možné, že se s ložiskem staré ekologické zátěže nepotká, nebo v nepatrném množství, ale pravděpodobnost tady je. Proto je potřeba situaci průběžně kontrolovat a případná rizika znečištění podzemních vod neprodleně řešit,“ upozornil Budín.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků