Článek
Podle stávajícího znění § 36 je stát „povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona”. Náhrada věcné škody se má poskytovat podle právních předpisů, které platily v době vzniku škody.
Tyto dva odstavce se předkladatel rozhodl změnit, respektive vypustit. Nově by tak podle představ ministerstva měl stát nahradit škodu „vzniklou při činnosti orgánu provádějícího nařízená krizová opatření nebo cvičení”.
„Škodou se rozumí pouze skutečná škoda; nahrazuje se uvedením v předešlý stav, není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích,” praví návrh, o němž ministerstvo v předkládací zprávě tvrdí, že je ho prostřednictvím „nedochází ke změně z hlediska věcného rozsahu ustanovení § 36 krizového zákona, ale pouze k jeho faktickému jazykovému zpřesnění při zachování původního účelu”.
Vnitro chce do zákona dostat pasáž, která umožní v případě krize utajovat informace
Předstírají, že se nic nemění
S tím nesouhlasí advokát Zbyšek Kordač z kanceláře Weinhold Legal, podle něhož se právě k tomuto paragrafu upínaly některé subjekty, které byly poškozeny opatřeními přijatými v době nouzového stavu.
„Návrh novely pokládám za kontroverzní minimálně ze dvou důvodů. Jedním z nich je skutečnost, že důvodová zpráva předstírá, že nedochází ke změně u nároku na náhradu škody. Přitom však podstatnou změnou je to, že po novele by byl nárok na náhradu škody omezen jen na skutečnou škodu. Jinými slovy: novelou by byla vyloučena náhrada ušlého zisku,” popsal jedno z úskalí navrhované změny.
| § 36 Náhrada škody - současné znění |
|---|
| (1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. |
| (2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody. |
„Druhým kontroverzním zásahem je vypuštění ustanovení, podle kterého se náhrada škody poskytuje podle předpisů platných v době vzniku škody. To by umožňovalo státu bránit se poskytnutí náhrady škody poukazem na později přijaté změny legislativy,” dodal právník.
Ministerstvo v odůvodnění tvrdí, že záměr zákonodárce byl aplikovat ustanovení § 36 „pouze na omezený okruh případů”, při nichž došlo ke způsobení škody nejčastěji členy složek integrovaného záchranného systému.
| § 36 Náhrada škody - navrhované znění |
|---|
| (1) Stát nahradí osobě škodu vzniklou při činnosti orgánu provádějícího nařízená krizová opatření nebo cvičení (§ 39 odst. 4) podle tohoto zákona. Škodou se rozumí pouze skutečná škoda; nahrazuje se uvedením v předešlý stav, není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Této odpovědnosti se může stát zprostit, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.(2) byl vypuštěn bez náhrady |
S poukazem na diskuse odborné a zejména laické veřejnosti se ministerstvo rozhodlo právní úpravu zpřesnit s tím, aby se „eliminoval vznik v současnosti častých, z právního hlediska však mnohdy nepodložených, úvah nad skutečným významem tohoto ustanovení”.
Novela prošla v rámci legislativního procesu připomínkovým řízením. Projednat ji musí vláda a následně by měla novela zamířit do Sněmovny.
Soud zrušil opatření omezující obchod a volný pohyb
V dubnu letošního roku soud zrušil čtyři opatření přijatá ministerstvem zdravotnictví, která na základě zákona o ochraně veřejného zdraví omezovala volný pohyb osob, maloobchod a služby. Použití této normy mohlo mít v případě soudní pře vliv na náhradu škody pro podnikatele. Vláda je následně opatření přijala právě na základě krizového zákona.