Hlavní obsah
Muflon roztrhaný vlkem Foto: Archiv Mysliveckého sdružení Bor

Vlci odvedli s muflony dobrou práci, kam se hrabe člověk, tvrdí ochranáři

Vlci, kteří v Machově na Broumovsku pozabíjeli polovinu sedmdesátihlavého stáda tamních muflonů, odvedli dobrou práci, tvrdí ochranáři, díky jejichž tichému souhlasu přemnožené stádo celé desetiletí přežívalo. Myslivci dávají zbytku muflonů maximálně rok, než vlci práci dokončí.

Muflon roztrhaný vlkem Foto: Archiv Mysliveckého sdružení Bor
Vlci odvedli s muflony dobrou práci, kam se hrabe člověk, tvrdí ochranáři

Šelmy během jediného roku zredukovaly stavy mufloní zvěře – celosvětově jedinečné díky stavbě těla i kvalitě trofejí – způsobem, jehož člověk nebyl schopný od doby, kdy ve vlčích jámách před 150 lety pošel poslední vlk.

„Vlci prokázali nezastupitelnou roli přirozeného regulátora. Machovsko snese maximálně dvacítku muflonů, kteří na Broumovsku, na rozdíl od vlka, nepatří mezi původní živočišné druhy,“ říká Petr Kafka z Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Muflony z Machovska s ceněnými trofejemi chránila do návratu vlků tichá dohoda mezi myslivci, ochránci přírody a státní správou. Dohoda šla mimo zákony, které stanovují, jaké množství původní zvěře každá lokalita unese.

„Všem bylo jasné, že myslivci na to, aby mohli takto unikátní stádo zušlechťovat, nevystačí s dvaceti kmenovými kusy. Nechci se dožít dne, kdy nařídím muflony na Machovsku vystřílet, jak ukládají zákonné novely,“ podotkl k tomu Aleš Balcar z odboru životního prostředí náchodské radnice.

„Abychom mohli unikátní stádo zušlechťovat, k tomu by dvacet kusů nestačilo,“ potvrdil předseda Mysliveckého spolku Bor Machov Petr Zima. Ten má nyní obavu, aby šlechtitelská práce, jež Machov proslavila po celém světě, nepřišla vniveč.

„Přemnožená populace muflonů v oblasti Machova a Národní přírodní památky Poličské stěny může představovat nebezpečí pro původní biotopy,“ tvrdí Kafka.

„Tohle platí v divočině, a nikoliv v kulturní krajině, kterou je Broumovsko,“ kontruje Zima.

Mufloni z Broumovska představují kvůli trofejím a stavbě těla světový unikát

Foto: Archiv Mysliveckého spolku Bor Machov

Mufloni dovezení v 19. století zprvu mnichy benediktýny a později státními lesy na Broumovsku zdomácněli. Zdivočelé ovce, původem z Korsiky, po staletí neměly přirozeného nepřítele. Mufloni pozbyli instinkt před predátory a skončili v hledáčku vlků.

Ochranu zbytku stáda vidí myslivci pouze v regulovaném odstřelu vlků. „Vlci vždy sáhnou po nejsnadnější kořisti. Až požerou muflony, o to víc se zaměří na hospodářská zvířata. Ztratili přirozenou plachost a respekt, což je nutné jim vrátit.  Instinkt strachu je nejintenzivnější, pokud jde o život. Nejvíce odstrašujícím prostředkem je smrt. Plašení poplašnou střelbou se míjí účinkem, na to si zvyknou,“ míní Zima.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků