Hlavní obsah
Porada premiéra Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové. Archivní snímek Foto: Milan Malíček, Právo

Vláda shání peníze na své sliby. Příjmy má nejisté

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí, kterou před týdnem vláda schválila, předpokládá, že příští rok se na provoz státu maximálně vynaloží 1,598 bilionu korun, které stát vybere na daních či získá z fondů EU.

Porada premiéra Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové. Archivní snímek Foto: Milan Malíček, Právo
Vláda shání peníze na své sliby. Příjmy má nejisté

Tato suma představuje maximální hranici pro to, kolik může stát příští rok utratit, aby se jí rozpočet nepropadl do většího než zamýšleného deficitu.

Národní rozpočtová rada s odhadem vlády souhlasí, bere jej jako reálně dosažitelný. Současně však rada v dopise ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO) vládu vyzvala, aby v návrhu rozpočtu neutratila celou částku, protože „neúplným čerpáním výdajových rámců si vláda ponechá prostor pro provádění aktivní fiskální politiky v budoucnu, kdy může dojít ke zpomalení hospodářského růstu.“

S očekávaným zpomalením ekonomiky ale předpokládané příjmy nejsou jisté. Ministerstvo financí předběžně počítá při přípravě rozpočtu na příští rok s deficitem 40 miliard korun. Vláda proto hledá ještě další příjmy do rozpočtu.

Náklady porostou

To, že hrozí zpomalení růstu ekonomiky, a tedy i růstu příjmů, si uvědomuje i Schillerová. Ta prohlásila, že „budeme pokračovat ve snižování zadlužení země“. Zatímco v roce 2017 činil hospodářský růst 4,7 procenta, příští rok to má podle ministerstva být jen 2,9 procenta.

Jisté přitom je, že expanze výdajů bude pokračovat i v příštím roce. Výdaje tak porostou rychleji než ekonomika a příjmy z ní.

Státní kasa musí zvládnout především vyšší náklady na důchody, které by měly příští rok opět vzrůst v průměru o 900 korun, což představuje meziroční nárůst výdajů o šest miliard korun, a další růst platů pro 640 tisíc státních zaměstnanců.

Aby dostála svým slibům, vláda musí příští rok opět zvýšit platy učitelů o 15 procent. Jako trvalý výdaj vzroste i příspěvek na péči (nárůst výdajů o 1,9 mld. Kč), porostou platby za státní pojištěnce (nárůst o 3,5 mld. Kč).

Kolik navíc se bude vydávat na vyšší platy zaměstnanců veřejné sféry, ještě není jasné. Vláda předpokládá plošné zvýšení platů o šest procent. Podle šéfa největší odborové centrály ČMKOS Josefa Středuly budou odbory požadovat růst těchto platů o sedm až devět procent, což podporuje i vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.

Kde na to vzít

Vládní koalice proto hledá další dodatečné příjmy, kde může. Už se dohodla na zdanění rezerv v pojišťovnictví, na vyšší dani z tabáku, hazardu a alkoholu a nově i tzv. digitální dani, tedy zdanění internetových gigantů, resp. hlavně jejich reklamy v Česku.

To vše by mohlo přinést do rozpočtu okolo 14 miliard korun navíc. Premiér Andrej Babiš (ANO) i šéfka státní kasy Schillerová kromě toho doufají v další příjmy po rozšíření EET.

Předmětem sporu a tahanic uvnitř koalice se stává návrh soc. dem. na zavedení bankovní daně. Ta by podle představ ČSSD mohla posílit rozpočtové příjmy o dalších 14 miliard. Bankovní daň ale nemá kromě hlasů komunistů a ČSSD ve Sněmovně širší podporu.

Podle Schillerové se má šetřit také ve výdajích. Její představa o úsporách deseti procent plošně u všech resortů a reálné redukci počtu státní zaměstnanců o desetinu ale v praxi naráží na mnoha frontách. Koaliční partneři z ČSSD upozorňují, že na sociální výdaje by se sahat nemělo a také při snižování počtu zaměstnanců veřejné sféry je třeba postupovat s opatrností.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků