Hlavní obsah
Oldřich Kužílek Foto: Michal Doležal, ČTK

Vláda chystá novelu, která lidem omezí přístup k informacím, varuje expert

Vláda se chystá Sněmovnou protlačit novelu zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle poradce organizace Otevřená společnost Oldřicha Kužílka by se úřadům zásadně rozšířily možnosti, jak občanům informace upřít. Vnitro naopak tvrdí, že chce úřadům ulehčit.

Oldřich Kužílek Foto: Michal Doležal, ČTK
Vláda chystá novelu, která lidem omezí přístup k informacím, varuje expert

Kužílek se jako spoluautor podílel na původní podobě zákona, tzv. stošestky, který platí od roku 1999. Dnes je zastupitelem hnutí STAN v Praze 6. Ještě před dvěma lety na ministerstvu vnitra pracoval na úpravě zákona, tak aby se do něj zapracovaly připomínky orgánů státní správy. Tvrdí však, že verze schválená vládou je výrazně jiná a že státní správa chce před lidmi skrýt, co a jak dělá a kolik to stojí.

„Nyní novela obsahuje více než patnáct různých poškození práva na informace,“ vypočítává. „To je taková nechutná vládní taktika vystřelit množství projektilů a pak dojednat, že některé se stáhnou. Už jich takhle vypadlo asi sedm,“ tepe Kužílek resort vnitra, který novelu připravil.

Paralyzované úřady?

Podle ministerstva vnitra by to úřadům ulehčilo, protože by mohly odmítat takové žádosti, kterými chtějí žadatelé úředníkům účelově přidělávat práci. „Cílem navrhovaných změn je poskytnout přiměřenou možnost obrany povinným subjektům, které vyřizují zjevně obstrukční žádosti o informace,“ píše se v důvodové zprávě.

Za souslovím povinné subjekty se skrývají například městské úřady, ministerstva či soudy. Díky nynějšímu znění zákona o svobodném přístupu k informacím si lidé mohou například zjistit, jak obec hospodaří s penězi, vyžádat si rozsudky soudů či různá rozhodnutí úřadů. Zásadně tak přispívá k transparentnosti státní správy.
Navrhované úpravy podle ministerstva vycházejí z dvacetileté praxe. A státní správě se zdá, že občané svého práva na informace někdy zneužívají.

„Hlavní je zabránit šikanózním podáním, která zatěžují celý úřad. Jsou tu lidé, kteří jsou schopní středně velký úřad paralyzovat,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) před nedávným jednáním vlády, na němž kabinet novelu schválil.

„Zneužití práva na informace”

Návrh dá státním orgánům proti takovým „obstrukčníkům“ dva výrazné nástroje. Nově by totiž úřady měly právo v případě „mimořádně rozsáhlého vyhledání informací“ požadovat od žadatele finanční zálohu. Ta by mohla dosáhnout až dvou tisíc korun. Pokud by nebyla zaplacena, úřad žádost odloží.

Navíc úřady a instituce získají v zákoně zcela novou oporu pro odmítnutí žádosti, a to kvůli „zneužití práva na informace“. K tomu by úřady mohly přistoupit, pokud dovodí, že žadatel chce instituci pouze zahltit nebo vyvíjet nátlak na konkrétního člověka, kterého se požadované informace týkají.

A právě tento nový paragraf je podle Kužílka pro transparentnost nejnebezpečnější. „Ne pro samotnou myšlenku, tu jsem sám kdysi navrhl a napsal jsem vyvážený paragraf. Ale z vlády nyní přišel významně vykuchaný tak, že by se změnil v klíčový nástroj obstrukcí, když úřady nechtějí žadatelům vyhovět,“ tvrdí.

Odstrašující záloha

Kritizuje rovněž zavedení finanční zálohy, která je prý příliš vysoká. „Vyvolává odstrašující dojem. A přitom je to zbytečné. I bez toho platí, že v případech, kdy jde o opravdu rozsáhlé vyhledávání, například v řádu hodin, informaci lze poskytnout až po zaplacení,“ argumentuje.

Na jejím zavedení se neshodly v připomínkovém řízení ani kraje. Zatímco například Kraj Vysočina navrhoval zálohu vypustit, jiné navrhovaly výši zálohy vůbec nelimitovat.

Jde o cyklický útok státní správy na práva občanů. Opakuje se každé dva roky.
Oldřich Kužílek

O tom, že se novela nerodí lehce, svědčí i fakt, že měla být projednána už v létě. Vnitro však vyslyšelo některé námitky neziskového sektoru. Vypustilo například ustanovení, podle něhož by žadatel, pokud by chtěl získat informace o platech úředníků, musel dokládat, že na informace má nárok.

Nicméně dalšími změnami může novela projít ve Sněmovně a ve výborech. Jak přiznal Hamáček, společnou řeč s opozicí v řadě věcí nenašel. Například TOP 09 již avizovala, že ji rozhodně nepodpoří.

„Jde o cyklický útok státní správy na práva občanů. Opakuje se každé dva roky. Ministerstva, a bohužel někdy i organizace obcí či krajů vystřelí nové a nové salvy, jak se zbavit nepříjemné povinnosti říkat občanům, co se děje, co dělají, proč a kolik to stojí, či ji aspoň omezit,“ dodal Kužílek.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků