Vláda chce zmrazit platy politiků. Poslanci se diví

Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž z popudu premiéra Andreje Babiše (ANO) připravilo novelu tzv. platového zákona, kterou chce od začátku příštího roku zmrazit platy ústavních činitelů na letošní úroveň.

Zdůvodnění je prosté: příjmy politiků se v posledních letech utrhly a předčily růst ostatních skupin závisejících na státním rozpočtu.

Letošní základní plat poslance a senátora činí 75 900 korun hrubého měsíčně a náhrady od 39 400 korun do 53 500 Kč hrubého měsíčně. Výše záleží na bydlišti poslance či senátora. Platí ale, že základní plat pobírá jen zhruba čtvrtina zákonodárců, protože většina z nich zastává nejrůznější funkce s příplatkem.

Zmrazení se dotkne také třeba prezidenta republiky, jehož letošní plat je 252 800 korun a náhrady 235 200 Kč hrubého měsíčně.

Pro zákonodárce je přitom pravidelné propírání vlastních příjmů delikátní záležitostí, kterou nechtějí dráždit veřejnost, a navenek hovoří o nedůstojných dohadech. I nyní se politici oslovení Právem nechtějí k návrhu příliš detailně vyjadřovat, shodují se ale povětšinou v tom, že jde o populismus Babišovy vlády.

Podle šéfa klubu ODS Zbyňka Stanjury je tento návrh tradiční povolební populistický evergreen. „Byl by k debatě, kdyby se týkal všech ústavních činitelů, jejichž platy se stanoví podle tohoto zákona, tedy i soudců, státních zástupců a dalších činitelů,“ řekl Právu Stanjura.

„Vláda, která je bez důvěry, místo toho, aby pracovala na získání většiny ve Sněmovně, se bude snažit dělat populistické návrhy. Čekal bych od paní ministryně nějaký zásadnější materiál třeba v oblasti důchodů,“ dodal s tím, že by se zákon, ke kterému jsou vždy vyhrocené diskuse, neměl vůbec otevírat. „Pokud to přijde do Sněmovny, tak se s tím nějak vypořádáme. I když to není populární a mohl bych se vykrucovat, v této podobě bych to osobně nepodpořil,“ dodal Stanjura.

Také předseda klubu KSČM Pavel Kováčik se domnívá, že pokud se má měnit zákon, měl by se týkat všech skupin, které jsou na něj navázány. „V případě, že by se dělaly úpravy zákona, tak by se měly dělat stejné pro všechny lidi, kteří jsou placeni podle něho. Politici nejsou žádná zvláštní kategorie, a tak, pokud by se to týkalo všech, bych s tím problém neměl,“ řekl Právu.

Zmrazení platů politiků není nic nového První zmrazení nastalo po povodních v roce 2002 za Špidlovy vlády a opakovalo se i později. Doplatili na to i soudci a státní zástupci, ale návrat svých platů do původní výše si vysoudili u svých kolegů s argumentem zajistit justici nezávislost.

Za populismus pokládá návrh na zmrazení i předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Budeme o tom diskutovat. Pokud to podpoří většina, tak se s tím smířím. Ale považuji to za populismus, protože platy politiků by měly kopírovat vývoj platů v zemi. V okamžiku navyšování platů, včetně minimální mzdy, nevidím důvod, proč by platy politiků měly být zmrazovány, “ řekl Právu a připomněl, že zmrazení mělo smysl v době krize.

„Byl jsem to já, kdo v době krize považoval za nezbytné snížit především platy politiků, protože se zmrazovalo či snižovalo kdekomu. Bylo nemožné, aby v tom politici nebyli,“ připomněl Kalousek, podle něhož by měl v této době smysl návrh na jiný výpočet platů politiků.

Obdobný názor má i šéf STAN Petr Gazdík, podle kterého by vláda měla přijít spíše s návrhem takového mechanismu, aby politici již nemuseli rozhodovat o svých platech. „Je ale věcí vlády, s čím do Sněmovny přijde a jak svůj návrh odůvodní,“ dodal.

Politici spoléhali na to, že poslední změnou platového zákona z roku 2014 mají vystaráno a jejich příjmy porostou anebo případně budou stagnovat automaticky, bez jakéhokoli zásahu a handrkování. A to podle příjmové situace v nepodnikatelské sféře, od které se platy špiček pomocí různých koeficientů odvíjejí.

Podle místopředsedkyně klubu ČSSD Kateřiny Valachové je zmrazení politiků téma k diskusi. „Vnímáme, že je nutné hledat úspory. Jsou třeba peníze na školy nebo na důchody. Kdyby ale mělo jít o populistické snižování platů politiků, pak by mohlo vzniknout nebezpečí, že by politiku dělali jen lidé, kteří mají jiné příjmy než z platu politika, tedy z byznysu. Je nutné najít rovnováhu mezi rozumným hledáním úspor a bezduchým škrtáním,“ řekla Valachová Právu.

Pro jejich výpočet platí tzv. platová základna, která letos dosahuje 2,5násobku platu v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, tedy 70 195 korun. Příští rok to měl být 2,75násobek.

A právě 2,75násobek platil v zákoně od počátku jeho vzniku v devadesátých letech. Poslední zmrazení na 2,5násobek přišlo za Nečasovy vlády, které prosadil tehdejší ministr financí Kalousek do roku 2014 spolu se zdaněním desetitisícových náhrad, které mají činitelé na dopravu, stravu a reprezentaci.

Parlament pak schválil, že se základna bude každý rok zvyšovat až do původní výše. Po dočasném zmrazení totiž hrozil skokový nárůst příjmů o 26 procent a politici se obávali, že by to mohlo na voliče působit jako rudý hadr. Proto přišlo postupné každoroční navyšování.

Pro soudce platí trojnásobek platu v nepodnikatelské sféře, státní zástupci pak mají zákonný nárok na 90 procent platu soudců.

„Vzhledem k tomu, že by uvedená změna znamenala další disproporční nárůst výše platů představitelů státní moci oproti ostatním skupinám osob odměňovaným z veřejných rozpočtů, uložil předseda vlády ministryni práce a sociálních věcí připravit novelu zákona o platech ústavních činitelů, která by zachovala současnou relaci platové základny k výši průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, tj. zůstala by i od 1. ledna 2019 jejím 2,5násobkem,“ zdůvodňuje ministerstvo práce svůj návrh. Podle odborníků tak ušetří i státní rozpočet.