Článek
Od úterý jsou v památníku přístupná tři patra, zbylé práce budou dokončeny až letos na podzim. Poté by se měli návštěvníci obřího betonového památníku dozvědět také informace o kolaborantech s nacistickou mocí či o zvěrstvech, která na nevinných lidech páchali v době osvobození vojáci Rudé armády.
"Naším cílem je představit i kontroverzní témata, která touto formou ještě prezentována nebyla. Z muzeologického hlediska je ale problém získat exponáty, které by potvrzovaly například zločiny spáchané vojáky Rudé armády. Chceme se ale zabývat i touto temnou kapitolou války," uvedl ředitel Slezského zemského muzea Antonín Šimčík.
Hrabyňský památník byl poprvé otevřen v roce 1980 a stal se Památníkem Ostravské operace. V roce 2005 jej nechalo Slezské zemské muzeum v Opavě uzavřít kvůli rekonstrukci a modernizaci expozice. Přeměnu památníku, která začala v roce 2006, hradilo z velké části ministerstvo kultury. Náklady na rekonstrukci se vyšplhaly na 192 milionů korun.
Po projevech položili hosté, mezi nimiž nechyběly desítky veteránů z druhé světové války, kytice k sarkofágu. "Je to tam krásné, nádherné. Je dobře, že mladá generace se takto dozví pravdu o válce a historii,“ poukázala bývalá členka paradesantní jednotky Božena Ivanová z České Třebové. A "vysekla“ pochvalu také Ostravsku, které se podle ní stará o pomníčky válečných obětí nejlépe z celé republiky. "Jezdíme tady každý rok na pět dnů a musím říct, že nikde se k nám tak dobře nechovají jako tady.“
Mezi veterány byl i plukovník Anton Droppa, přímý účastník bojů o Moravskou bránu. "Na tu dobu nevzpomínám příliš dobře, ale tento památník, to je ohromné dílo,“ pochválil včera znovuotevřený památník.
Slavnostní ráz středečnímu aktu dodalo také propůjčení bojového praporu 53. brigády Pasivních systémů a elektronického boje generála Heliodora Píky.