Článek
Dovolání podle starosty Turnova Tomáše Hockeho (Nezávislý blok) vedou dvěma zásadními směry. „První je právně správní a druhý směřuje k udělení československého občanství (Karlovi des Fours Walderode), takže předkládáme některé důkazy, jako je vyplněný dotazník, kterým se lidé hlásili k říšskému občanství, členským průkazem SdP (Sudetoněmecká strana) hraběte, seznamem členů SdP nebo výpisem z knihy návštěv u říšského protektora Konstantina von Neuratha,” uvedl Hocke. Turnovu hrozí, že pokud u soudu prohraje, přijde o nezastavěné plochy v průmyslové zóně Vesecko nebo pozemky v katastru Daliměřic či Malého Rohozce.
Vydání rodového panství v hodnotě kolem tří miliard korun se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týká i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. O tom, že Karel des Fours Walderode na majetek zkonfiskovaný Benešovými dekrety má nárok, rozhodl v září 2017 Okresní soud v Semilech. Legitimitu nároku rodu Walderode založil soud na tom, že Karlu Walderode bylo československé občanství po válce v roce 1947 vráceno.
Státní instituce a další subjekty se odvolaly ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který v červnu rozsudek okresního soudu potvrdil. Rozhodnutí, že Walderode je oprávněnou osobou, nabylo verdiktem právní moci, státní instituce a další žalované subjekty mohou podat už jen dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně.
Uznání nároku neznamená automatické navrácení požadovaného majetku. Semilský soud bude u každého pozemku a dalšího majetku zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání. Dohromady jde asi o 1400 položek.
