Hlavní obsah

Ústavní soud se zastal ekologických aktivistů ve sporu s policií kvůli blokádě na Šumavě

Právo, Petr Kozelka
Brno

Ani osm let po blokádě v lokalitě Ptačího potoka v Národním parku Šumava není jasné, jestli se někteří policisté nedopustili proti ekologickým aktivistům protestujícím proti kácení stromů nezákonného jednání. Naposledy v pátek Ústavní soud (ÚS) konstatoval, že státní zástupci a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) stále nedokázali zákrok správně vyšetřit.

Foto: Petr Pokorný, Právo

Policisté vlečou z místa blokády jednoho z aktivistů (snímek z července 2011).

Článek

Na ÚS se obrátilo pět lidí, kteří tvrdili, že při protestu v roce 2011 byli ze strany policie podrobeni různým formám nelidského či ponižujícího zacházení. Ve své ústavní stížnosti namítali, že se neuskutečnilo důkladné vyšetřování. Nelíbilo se jim, že GIBS jejich oznámení odložil, neuspěli ani u Krajského státního zastupitelství v Plzni a nakonec ani u Vrchního státního zastupitelství v Praze. Jeden ze stěžovatelů sice před třemi lety uspěl u ÚS a GIBS pak zahájil vyšetřování, ovšem věc pak odložil, což potvrdili i státní zástupci.

Senát se soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem nakonec uznal námitky dvou z pěti stěžovatelů a upozornil, že podle legislativy Evropského soudu pro lidská práva se v podobných případech má přistupovat k obrácení důkazního břemene. To znamená, že pokud aktivisté na sobě prokazatelně měli drobná poranění či modřiny v době těsně přiléhající k policejnímu zákazu, je na místě důkladné vyšetření celé události ze strany státu, který musí dokázat, že se s aktivisty nezacházelo špatně.

Nejvyšší správní soud prosadil názor, že blokáda těžby nebyla projevem shromažďovacího práva

„ÚS nemohl přehlédnout, že je případ už důkazně a skutkově zcela „vytěžený“. Je vysoce nepravděpodobné, že by další vyšetřování přineslo jakékoliv nové skutečnosti, které by závěr vyšetřování mohly zvrátit,“ konstatoval po osmi letech od události Šimíček.

Senát ale upozornil, že u dvou aktivistů konstatoval porušení jejích práva. „Toto konstatování jednak samo o sobě představuje přinejmenším částečné zadostiučinění, a navíc může být podkladem pro řízení o náhradu nemajetkové újmy,“ nastínil Šimíček, že by se případ mohl ubírat cestou žaloby na stát.

Při protestu aktivisté upozorňovali na to, že těžba u Ptačího potoka byla podle nich nezákonná a snažili se jí zabránit. Například vylezli do korun stromů, někteří se ke stromům i přivazovali. Policie opakovaně vyváděla protestující z místa těžby. Kromě toho se soudy v paralelním sporu zabývaly zákonností policejního zásahu. Nejvyšší správní soud nakonec prosadil názor, že blokáda těžby nebyla projevem shromažďovacího práva. Proto se účastníci blokády nemohli domáhat určení, že policie shromáždění rozpustila v rozporu se zákonem.

Reklama

Výběr článků

Načítám