Článek
Lítost, sepsaná advokátem s odkazem na patřičný paragraf trestního zákoníku, ale už těm, co berou úplatky, před soudem nepomůže.
„Nový trestní zákoník přinesl podstatné změny i do určování úplatkářství. Jednou z nich je vypuštění zvláštního případu účinné lítosti tak, jak byl koncipován dříve,“ uvedl Radim Dragoun z Okresního státního zastupitelství v Lounech na kongresu Právní prostor 2011, který inicioval Evropský právní informační systém Codexis.
Prostředník je i spolupachatel
Zároveň byla podle něho rozšířena trestní odpovědnost prostředníka, která „bude nyní posuzována jako spolupachatelství, nebo účastenství“.
„Při posuzování trestnosti nabízení či přijetí úplatku přitom není podstatné, zda je úplatek fyzicky předán či nikoli. Stejně tak se za trestný čin považuje předání úplatku prostředníkovi či pouhý mlčenlivý souhlas příjemce,“ řekla Právu Petra Gříbková z informačního systému Codexis. Z jeho analýzy vyplývá, že soudy v posledních letech řeší desítky případů úplatkářství a podplácení, a nejedná se tedy o ojedinělé případy, byť korupce se velmi obtížně dokazuje.
Nabídli mu třicetník, mlčel a to stačilo
Případy úplatkářství řeší i Nejvyšší soud ČR. Například obviněný V. P. si v telefonu nechal slíbit úplatek pod výrazem třicetník za to, že ovlivní fotbalové utkání. U soudu se bránil tím, že úplatek sice neodmítnul, avšak neměl v úmyslu jej převzít. „Trestného činu přijímání úplatku se dopustí i ten, kdo ho neodmítne a výslovně nebo skrytě s ním souhlasí,“ pravil soud a V. P. uznal vinným.
Přitížily jim zaběhlé kontakty
„Trestný čin úplatkářství je soudy posuzován poměrně přísně. Postihu se nevyhnou ani osoby, které sice nemohou svým přímým jednáním ovlivnit určitou záležitost, ale mají své známé a kontakty,“ dodala Gříbková. Nejvyšší soud ČR totiž uznal obviněné v jedné kauze z účasti na úplatkářství i díky jejich výroku a odkazu na „své a léty zaběhlé kontakty“.
Navíc ne jen za braní, ale i za nabízení úplatku hrozí až rok vězení. Stačí jen náznak. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího soudu ČR. Nehraje roli ani to, že třeba úplatek onu věc ve veřejném zájmu nakonec ani neovlivnil, či byl předán zpětně. „Za úplatek jsou považovány nejen peníze a hmotné věci, ale i protislužba či jiné zvýhodnění,“ připomněl Karel Havlíček z měsíčníku Česká judikatura.