Hlavní obsah
Ilustrační snímek

Studenti ženou rodiče k soudu. Kvůli neplacení výživného

Neplatiči výživného na děti často končí u soudu. Ve velké většině případů je do soudní síně ženou jejich bývalí partneři, existují ale případy, kdy za neplacení alimentů musí žalovat své rodiče plnoletí potomci.

Ilustrační snímek
Studenti ženou rodiče k soudu. Kvůli neplacení výživného

Své o tom ví například dvaadvacetiletá Magdalena z Karlovarska. Ta se v osmnácti letech rozhodla doplnit si vzdělání a začala se kvůli alimentům soudit se svým drogově závislým otcem. Tomu soud nejprve jakožto podnikateli vyměřil 7000 korun měsíčně, ty ale neplatil.

„Babička na mě tehdy křičela, jak jsem si mohla dovolit žalovat tátu. To, že je narkoman, jí asi nevadilo,“ vyprávěla Právu Magdalena. „Po soudu mu nějaké peníze, asi sedm stovek, strhávali exekučně. Řekla jsem mu, že když má peníze na pervitin, tak je má mít i pro dítě. Otec pracuje oficiálně jen za minimální mzdu, zbytek dostává v zaměstnání na ruku,“ popsala Magdalena jednu z běžných fint neplatičů. „Dnes se živím sama, studuju grafický design, u toho mám práci. Máma ani táta o mě nemají moc zájem,“ uvedla dívka.

Řekla jsem otci, že když má peníze na pervitin, tak je má mít i pro dítě
Magdalena (22)

Podobný příběh vyprávěla Právu i čtyřiadvacetiletá Tereza z Plzně. Ačkoliv ve většině případů alimenty neplatí spíš otec, Tereza se o výživné soudila s matkou.

„Rodiče se rozvedli, když jsem byla malá, a otec platil alimenty pravidelně. Po maturitě jsem se odstěhovala od matky a začala žít s babičkou. Matka měla platit měsíčně tři tisíce, nikdy nezaplatila ani korunu,“ řekla Právu Tereza, která začala situaci řešit soudně po půl roce a nějakých peněz se skutečně domohla.

„Loni v červnu jsem dostala 32 tisíc korun přibližně za rok. Od té doby zase nic,“ uvedla Tereza. „S matkou nemáme téměř žádný vztah. Má další čtyři děti, nespočet dluhů, přišla o práci. Nic neplatila ani v době, kdy práci měla,“ řekla žena, která žije v pronajatém bytě s partnerem. Právě studenti vysokých škol často potřebují každou korunu a neplacení přiznaných alimentů jim může velmi ztížit studium.

Vymáhat peníze po rodiči? Nic příjemného

Podle Asociace neúplných rodin, která provozuje projekt Vaše výživné a pomáhá lidem s vymáháním alimentů, je v ČR asi 55 tisíc studentů vysokých škol, kteří pocházejí z neúplných rodin. Přibližně deset tisíc by mělo být takových nastupujících vysokoškoláků a patnáct tisíc maturantů.

„Dle doporučujících tabulek pro soudce by výživné na studenta mezi 18. až 26. rokem mělo činit asi 19–25 procent čisté mzdy,“ uvedl pro Právo František Brož z asociace.

Iveta Novotná, ředitelka programu Vaše výživné, Právu řekla, že vymáhat výživné na vlastním rodiči není nic příjemného. „Pokud se k tomu studenti rozhodnou, je to ve většině případů snaha, jak vrátit alespoň část peněz druhému z rodičů, který na ně po dobu jejich dospívání doplácel víc než ten druhý, a zajistit mu tak například lepší podmínky pro důchod,“ podotkla.

„Druhým z případů je pak bohužel vyrovnávání účtů s rodičem, který často o dítě v době dospívání vůbec nejevil zájem. V některých případech to je dokonce způsob, jak se dítě snaží s druhým z rodičů opětovně navázat vztah,“ doplnila. Deset procent klientů programu jsou podle ní právě studenti, jimž se snaží pomoci i psychologicky.

„Nezřídka se totiž stává, že dítě z chudých poměrů se snaží dlužníka chránit a jakékoli nárokování výživného mu přijde nemorální, byť by pro něj soudem vyměřené výživné nepředstavovalo zátěž. V takové situaci je rozhodně dobré spojit další postup právě s psychologickými konzultacemi,“ řekla Právu Novotná.

Soud o tisícovku

Někteří neplatiči mají nařízeno naprosté minimum, a stejně se zdráhají platit. Na soudy se obrátila i třiadvacetiletá Barbora z Moravy, která studuje v Praze ekonomii. Ačkoliv jejímu otci vyměřil soud pouhých tisíc korun měsíčně, Barbora od něj žádné peníze neviděla a podle jejích slov nejspíš ani neuvidí. Justice si totiž s jejím případem nevěděla rady.

„Otec má platit směšnou částku, ale není dohledatelný. Bydliště má na obecním úřadě a pracuje načerno. Od mých osmnácti let se nevídáme,“ řekla Právu Barbora. „Budu ho žalovat znovu, ale asi to nemá žádnou účinnost,“ doplnila.

O nárok na výživné mohou přijít někteří „věční studenti“. Podle nálezu Ústavního soudu z roku 2014 musí soudy při rozhodování o výživném pro studenty zohlednit účelnost a smysluplnost dalšího vzdělávání. Soud zareagoval na stížnost otce, který nechtěl platit na syna studujícího druhou střední školu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků