Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo

Stovky dětí mají naději na příspěvek 15 tisíc měsíčně

Děti, které v osmnácti opouští dětské domovy, dostanou od státu jednorázový příspěvek do maximální výše 25 tisíc korun. Tutéž částku dostávají k osmnáctinám děti v pěstounské péči, a to i v případě, že u pěstounů zůstávají – pěstounská péče osmnáctým rokem dítěte oficiálně končí a pěstouni přestávají pobírat odměnu od státu.

Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo
Stovky dětí mají naději na příspěvek 15 tisíc měsíčně

Nyní by se ale tato praxe mohla změnit a děti, které budou po ukončení ústavní či náhradní rodinné péče studovat, by mohly dostávat peníze po celou dobu studia.

Náměstkyně pro sociální politiku na MPSV Jana Hanzlíková minulý týden představila návrh, o kterém už její resort jednal s ministerstvem školství, v rámci změn novely o sociálněprávní ochraně dětí.

Finančně by se tak mohly zabezpečit děti, které studují
Jana Hanzlíková, MPSV

„Pracovní verze je zatím taková, že by děti mohly dostávat patnáct tisíc měsíčně, a to po dobu nezaopatřenosti. Finančně by se tak mohly zabezpečit děti, které studují,“ řekla Hanzlíková. Dávku by vyplácely úřady práce.

V náhradní péči je celkově až 20 tisíc dětí: přes osm tisíc dětí je momentálně v ústavech a zhruba jedenáct tisíc dětí v dlouhodobé pěstounské péči. Jen část z nich pokračuje ve studiu na střední či vysoké škole. Zavedení nového příspěvku pro mladé po odchodu z dětského domova či od pěstounů, aby mohli dostudovat, by podle zvoleného řešení mohlo ročně stát od 140 milionů do půl miliardy Kč.

Druhou variantou, kterou resorty zvažují, je napevno sjednotit jednorázový příspěvek na 25 tisíc korun – jeho dnešní výše totiž záleží na libovůli ředitelů ústavů.

Snížil by se počet mladých bezdomovců

Michal Ďorď z vládního výboru pro práva dítěte a předseda spolku Vteřina poté, sdružujícího lidi, kteří prošli ústavní péčí, by návrh uvítal. „Určitě to smysl má. Kdyby tato podpora byla provázaná s podporou sociálních pracovníků, dokážu si představit, že by se snížila míra bezdomovectví mezi mladými lidmi, co opouštějí ústavy,“ řekl Právu Ďorď.

MPSV rovněž v rámci připravované změny zákona zvažuje také zvýšit dotace doprovodným organizacím, které se starají o pěstouny. Ty momentálně pobírají 48 tisíc korun ročně na rodinu.

Podle Hanzlíkové by se tato částka mohla zvednout na 60 tisíc, s tím však nesouhlasili někteří poslanci. Jana Pastuchová z ANO upozornila, že tyto peníze nejdou přímo dětem, ale doprovodné organizace z nich platí například pronájem budov a zařízení.

„Nemám nic proti tomu, aby se přidalo pěstounům, ale když slyším, co některé doprovodné organizace dělají či nedělají, tak bych se naopak přiklonila k návrhu na snížení,“ poznamenala. Seškrtat příspěvky doprovodným organizacím už dříve neúspěšně navrhovala bývalá poslankyně TOP 09 a dnešní nezávislá senátorka Jitka Chalánková.

„Z těchto peněz se nehradí jen budovy, ale i služby, například terapie. Dětí se to dotýká nepřímo. Jakékoliv omezení by mohlo znamenat negativní dopady na děti v pěstounské péči,“ upozornila ale Hanzlíková.

Klokánkům víc

Navrhované změny by se mohly dotknout i přechodných pěstounů, kterým by se mohla zvýšit odměna (navýšení pro dlouhodobé pěstouny Sněmovna schválila už v uplynulém období), a příbuzenských pěstounů, kde se naopak mluví o snížení dávek.

MPSV bude i letos dotovat klokánky a další pobytová zařízení pro okamžitou pomoc dětem – dodatečně jim pošle ze svého rozpočtu 25 milionů. V návrhu novely se počítá i se zvýšením státního příspěvku na pobyt dítěte z nynějších 22 800 korun měsíčně na 28 tisíc.

V Česku funguje šest desítek dětských azylových domů včetně klokánků. Jejich provozovatelé si na systém financování a nedostatek peněz dlouhodobě stěžují a pravidelně žádají o další částky.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků