Článek
Štědrý večer, který předchází jednomu ze dvou největších křesťanských svátků, Božímu hodu, kdy se připomíná narození Ježíše Krista, přes veškerý shon představuje pro mnohé návrat k tradici. Vánoce mají své nepsané zákony, bez nazdobeného stromečku, který se v rodinách objevuje od devatenáctého století, si je dokáže představit málokdo.
Stejně tak je nepředstavitelné, že by chybělo jmelí, kterým zdobili příbytky už Římané za saturnálií, cukroví nebo bramborový salát, i když ne všichni si ho dávají ke smaženému kaprovi, mnozí upřednostňují řízek nebo lososa. Kapr přesto zůstává jedním ze současných symbolů vánoc, i když i on se objevuje na štědrovečerní tabuli až od devatenáctého století.
Mnohé zvyky se ale vytrácejí, již se doma neodlévá olovo, svobodné ženy a dívky neházejí za hlavu střevíc, aby zjistily, zda do roka skončí pod čepcem, a nepouští se skořápky se svíčkami. Ani se už nezpívají koledy, nanejvýš zní z CD a vedle nich se objevují i relativně nové písně, jako jsou Bílé vánoce nebo Rolničky (Jingle Bells).
Novou tradicí se naopak stalo sledování televize, dramaturgové televizních stanic většinou zařadí nějakou novou pohádku. V českých domácnostech se také zabydluje vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima), rostlina s červenými listy pocházejí z Mexika.
Přestože je česká společnost ateistická, mnozí si nejen poslechnou Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby, ale jdou i do kostela, kolikrát už na půlnoční. U Vánoc stále přetrvává křesťanský duch, i když svátek staví na mnohem starších, předkřesťanských základech, které oslavovaly slunovrat.
Jak letos ve své knize napsal letos papež Benedikt XVI., Kristus se stejně zřejmě nenarodil právě v tento den v roce nula, nýbrž o několik let dříve. Důvodem je chyba ve výpočtu kalendáře z šestého století. Mylný výpočet potvrzuje i to, že král Herodes Veliký, známý z evangelia jako strůjce vraždění neviňátek, zemřel v roce dva nebo tři před naším letopočtem. [celá zpráva]
Mše však přesto připomínají narození Krista a dávají Vánocům duchovní rozměr, který se někdy vytrácí v záplavě materiálních tužeb po nákladných předmětech. Důležitější je možnost strávit čas s blízkými, což uspěchaná doba ne vždy umožňuje, a vychutnat si je jako svátky klidu a míru.