Stažení z Afghánistánu není dobře načasované, míní Metnar

„Podle mého je to špatně načasováno. O stažení jsme se od Američanů dozvěděli na poslední chvíli. Na druhou stranu je potřeba být realista a jasně říci, že naše přítomnost v Afghánistánu je bez amerických vojáků nereálná,“ řekl ve středu Metnar.

Ve středoasijské zemi, kde česká armáda působila skoro dvacet let, je už jen 12 vojáků z „likvidační skupiny“. Ta se na letišti v Kábulu stará o nakládání vojenského materiálu do letadel a tato poslední skupina se vrátí do ČR do 30. června.

V Afghánistánu se za 19 let vystřídalo přes 12 tisíc českých vojáků. Někteří se tam na půlroční misi otočili i vícekrát. Na vrcholu kolem roku 2012 jich tam bylo okolo šesti set. V Afghánistánu zemřelo po dobu mise 14 českých vojáků a zraněny jich byly desítky.

Stahování amerických a spojeneckých vojáků začalo v květnu, kdy v Afghánistánu ještě bylo 10 tisíc aliančních vojáků, z toho asi 200 českých. Tehdy Američané ohlásili, že odejdou do letošního 11. září, tedy do dne dvacátého výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invazi USA zahájily.

Překotný odchod z muslimské země se nelíbí řadě českých politiků, zvláště když se ukazuje, že povstalci z Tálibánu každý den získávají další území na úkor centrální vlády, kterou podporovala spojenecká vojska. Proti stažení se delší dobu staví i prezident Miloš Zeman, přidali se k němu i premiér Andrej Babiš (ANO) a Metnar.

Česko řeší nejen odchod svých vojáků, ale i pomoc svým afghánským asistentům, např. tlumočníkům. Těm hrozí, pokud zemi opět ovládne Tálibán, reálné nebezpečí.

„Pomoc Afgháncům, kteří nám i spojencům pomáhali, je v řešení. Ale nemohu být konkrétní, protože je to v utajeném režimu,“ řekl Právu Metnar. Např. britská armáda by měla dát azyl až třem tisícům tlumočníků a dalším spolupracovníkům a jejich rodinám.

V minulosti měl podobný program fungovat i v Česku, ale podle dřívějších informací médií skončil poté, co měl údajně jeden Afghánec obtěžovat zdravotní sestřičku v Nemocnici na Bulovce.