Hlavní obsah
Náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc Foto: Milan Malíček, Právo

Stát ochrání oznamovatele nepravostí

Stát v budoucnu pomůže lidem, kteří se v zaměstnání dozvědí například o korupci, ale z obav před odvetou zaměstnavatele nekalosti raději nehlásí. Ministerstvo spravedlnosti totiž poslalo ostatním resortům do připomínkového řízení zákon, který má zajistit oznamovatelům neboli whistleblowerům ochranu.

Náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc Foto: Milan Malíček, Právo
Stát ochrání oznamovatele nepravostí

Návrh počítá i se zavedením dvou nových přestupků. Půjde o přestupek odvetného opatření vůči oznamovateli, ale na druhou stranu také o přestupek vědomě nepravdivého oznámení.

„Náš právní řád v tuto chvíli ochranu oznamovatelů neobsahuje. Nicméně efektivní ochrana oznamovatelů je důležitým prvkem v boji proti korupci a pro ochranu veřejného zájmu,“ řekl na setkání s novináři náměstek ministerstva spravedlnosti Jeroným Tejc.

Návrh vychází z evropské směrnice, na jejíž podobě se dohodli europoslanci i členské země. Ministerstva a úřady, jichž se věc týká, nyní mají 20 dní na vypracování připomínek k zákonu. „Vláda by ho měla projednat nejpozději v září,“ pokračoval Tejc.

Podle něj není čas na otálení, jelikož je potřeba předložit poslancům návrh nejpozději na jaře příštího roku, aby se stihla dodržet transpoziční lhůta, která vyprší 17. prosince.

Nová agenda

Ochranu mají získat oznamovatelé protiprávního jednání ve státním i soukromém sektoru. Podle zákona mají vzniknout bezpečné kanály v organizacích, skrze které budou moci lidé hlásit protiprávní jednání a zároveň bude zachována diskrétnost jejich osobních údajů.

Vedle tohoto vnitřního systému bude fungovat i vnější systém pro oznamování. V rámci ministerstva spravedlnosti bude vyčleněna agentura, která předběžně posoudí konkrétní případ a dá oznamovateli potvrzení, že má nárok na ochranu.

Nevznikne však nový úřad, pouze se na tuto agendu vyčlení pracovníci resortu, zdůraznil Tejc. „Slibujeme si od toho i využití zkušeností zaměstnanců ministerstva,“ podotkl náměstek. Člověk s přiznanou ochranou pak bude chráněn před odvetou zaměstnavatele, jako je nedůvodné snížení platu, ukončení pracovního poměru nebo změna pracovní doby. Takové odvety může zaměstnavateli zakázat přímo soud.

Návrh podle Tejce ale pamatuje také na možné zneužívání zákona ze strany zaměstnanců. „Nechceme, aby se tato nová úprava stala nástrojem šikany zaměstnavatelů. Proto zavádíme přestupek vědomě nepravdivého oznámení,“ řekl Tejc.

K řešení ochrany oznamovatelů na evropské úrovni unijní instituce motivovaly skandály týkající se krácení daní (Lux Leaks a Panama Papers) nebo zneužití osobních údajů (Cambridge Analytica).

Právě v těchto případech se na nepravosti přišlo díky whistleblowerům. Evropská komise v roce 2017 nechala vypracovat studii, jež odhaduje ztráty způsobené v důsledku chybějící ochrany oznamovatelů na 5,8 až 9,6 miliardy eur ročně v celé EU, a to jen v rámci veřejných zakázek.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků