Hlavní obsah

Stát drtí matky vysokými daněmi. Málokde v Evropě jsou na tom hůř

Právo, Šárka Mrázová

Česká republika patří ke státům evropské osmadvacítky se třetím nejnižším podílem pracujících matek s dětmi do šesti let. Hůř je na tom jen Slovensko a Maďarsko.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Důvodem není jen málo míst v tuzemských jeslích a školkách, ale i horší daňové podmínky pro maminky. Ty proto svůj návrat do práce často odkládají. Pracovat se jim totiž kvůli daňovým slevám nevyplatí tolik jako jejich partnerům.

Potvrzují to ekonomové ve studii think-tanku IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Demotivačně na matky podle nich působí také to, že rodinný rozpočet výší svého platu neobohatí tolik, jak by odpovídalo jejich práci.

Je za tím podle studie i vysoké zdanění druhého vydělávajícího v rodině, což jsou většinou ženy. Na daňovou podporu by se podle autora studie Jiřího Šatavy nemělo dívat jen z pohledu, kolik peněz rodiny s dětmi od státu dostanou, ale i z hlediska budoucích dopadů.

Daňový systém je nastavený špatně a stát s ním nepracuje, jak by měl.
řekl Šatava

Ve studii se doporučuje, aby se sociální odvody snížily z 6,5 procenta o pět procentních bodů na 1,5 procenta těm, kteří pečují o dítě do jedenácti let.

„Daňový systém je nastavený špatně a stát s ním nepracuje, jak by měl. Dokonce i dnes občas přichází s legislativou, která problém spíš zhoršuje,“ řekl Právu Šatava.

Muži poberou všechny slevy

Muži jako první vydělávající mají na sebe často vázané všechny daňové slevy, a pokud jejich manželka nepracuje, pobírají slevu i na ni.

„Největší rozdíl mezi příjmy obou pohlaví vzniká v momentě, kdy se ženy vracejí do zaměstnání po mateřské. Obtížně pak konkurují mužům, kteří svou kariéru nepřerušili,“ dodává předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová. Data podle ní navíc potvrzují, že příjemci rodičovského příspěvku jsou ve více než 98 procentech ženy.

Participační daňová sazba pak ukazuje, jak velkou část hrubých příjmů domácnost odvede na dani z výdělku a na pojistném, když člověk začne pracovat.

Rozdílné zdanění pro muže a ženy

Celkově mužská participační daňová sazba dosahuje 25,3 procenta, ženská 43,4 procenta. Rozdíl tak představuje 18,1 procentního bodu. Pokud se tedy žena rozhodne vrátit do práce, čelí mnohonásobně vyššímu zdanění, než měl při nástupu do zaměstnání její muž.

Nová legislativa o diferenciaci pojistného, kterou připravilo ministerstvo práce, byla předložena koaliční radě a předsednictvu tripartity. O návrhu se ještě bude diskutovat ve vládě, uvedl vedoucí tiskového oddělení Petr Sulek z ministerstva práce.

Návrh by ale podle ekonoma Šatavy měl být postaven tak, aby snížení uplatnila ta osoba, která více pečuje o děti. „Zvýšilo by to motivaci ženy se na trh práce vrátit dřív,“ myslí si.

Vysoké daně odrazují ženy od návratu do práce

Mateřství má totiž vliv i na počáteční průměrné měsíční důchody žen, které jsou téměř o pětinu nižší než u mužů. Žena, když zaplatí daň z příjmu fyzických osob, si většinou žádné slevy neodečte.

„Ve finále problém stojí tak, že pokud žena po rodičovské přemýšlí, zda se vrátit do práce dřív, nebo později, vysoké zdanění práce ji demotivuje. Říká jí: Pokud se vrátíš, zaplatíš vysokou daň, vysoké pojistné a žádné slevy ti neumožníme uplatnit, protože to uplatňuje manžel,“ konstatoval Šatava.

To přispívá k tomu, že matky návrat z rodičovské odkládají. Podle studie by se snížením odvodů zvedla jejich zaměstnanost, ubylo by příjemců dávek a rodiny by nakonec měly i více peněz.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám